Novinky

 

Zelené potraviny nejen od Green Ways jsou elixírem zdraví ... Srovnání ml. ječmene, chlorelly, spiruliny včetně GW

Zelené potraviny jsou řazeny mezi tzv. superpotraviny. Jedním z důvodů, proč se na tyto potraviny pějí ódy, je stále více se rozšiřující názor na to, že naše strava by měla obsahovat velký podíl rostlinné složky ideálně v syrovém stavu. Jedině tak mají potraviny možnost si zachovat dostatek vitamínů, minerálů a enzymů.

Obezita a nadváha hýbe světem, ale přitom je většina lidí podvyživená. Vyčerpaná, chemicky ošetřená půda nám ani za předpokladu doporučované pěti dávek zeleniny a ovoce nemůže dodat to, co tělo opravdu potřebuje. Ekologicky vypěstovaná zelenina a ovoce je špatně dostupná a finančně náročná.

Zelené potraviny, mezi které patří např. Mladý ječmen, sladkovodní řasy Chlorella i Spirulina nám však mohou pomoci tuto situaci vyřešit. Mají silné antioxidační vlastnosti, obsahují v ideálním poměru takřka všechny živiny nutné ke správnému fungování těla, jako jsou vitamíny, minerály, stopové prvky, aminokyseliny včetně těch esenciálních, enzymy, fytolátky (především chlorofyl), kyselinu listovou i vlákninu.

Podrobné srovnání produktů 

Mladý ječmen

Tento zelený prášek se po smíchání s vodou mění na jasně zelenou tekutinu. Je to nápoj živý, plný enzymů, vitamínů, minerálních látek, stopových prvků a aminokyselin. Je ideálním pro nastartování detoxikace organismu, díky obsahu antioxidačních látek zpomaluje buněčné stárnutí a snižuje riziko vzniku rakoviny. Příznivě ovlivňuje trávení, působí proti zácpě. Harmonizuje organismus.
Má pozitivní vliv i na krevní obraz. Díky vysokému obsahu železa a chlorofylu účinkuje protisrážlivě, zabraňuje tvorbě aterosklerózy, kardiovaskulárních chorob.

Chlorella Pyrenoidosa
Je zelená sladkovodní řasa, která obsahuje široké spektrum vitamínů, minerálů a stopových prvků, 60% bílkovin, 19 aminokyselin, chlorofyl. Stejně jako mladý ječmen je skvělá při detoxikaci organismu. Zajímavá je i pro svůj specifický obsah vlákniny – ta je třívrstvá a má schopnost vázat na sebe toxický odpad a odvádět ho z těla. Mechanicky jej strhává a tím ulehčí i trávicímu traktu (ve střevech je až 12kg usazenin). Může tedy dojít i k úbytku na váze. Nezhubnete sice tuk, ale zbavíte se velkého množství odpadu.

                                       

Spirulina

Modrozelená řasa sladovodní řasa Spirulina Platensis je vyjímečným zdrojem chlorofylu, betakarotenu, vitamínů B12 a dalších vitamínů a minerálních látek. Pomáhá neutralizovat škodlivé účinky volných radikálů. Pročišťuje krevní řečiště, regeneruje jaterní tkáň, čistí trávicí ústrojí, podporuje tvorbu probatických kultur a obnovuje zdravou střevní mikroflóru. Obsahuje fykociyanin, který posiluje imunitní systém. Kyselina listová spolu s železem a vitamínem B12 pozitivně přispívají ke zdravé krvetvorbě. Je bohatým zdrojem chlorofylu, který má silné detoxikační účinky, pomáhá odstranit z těla těžké kovy, chemické toxiny a další jedovaté látky. Podporuje kožní metabolismus a urychluje hojení ran a vředů. Kyselina linoleová působí jako prekursor prostaglandidů, které regulují řadu tělesných funkcí. Vitamín B12 je důležitý pro zdravou funkci nervů. Spirulina se vyznačuje lehkou stravitelností a vstřebáváním. Na trhu v ČR je opět řada výrobků a většina tvrdí že jejich produkt je velmi kvalitní. Nelze zde popsat jednotlivé výrobce, ale jistě lze doporučit Taiwanskou Spirulinu, kterou produkuje osvědčená firma zde uvedená v produkci Chlorelly..

                                   

Jaký je rozdíl mezi Chlorellou a Spirulinou? článek Chlorella nebo Spirulina zde

Obecně se dá říci, že rozdíl je minimální a složení podobné přesto zásadní. Chlorella pyrenoidosa obsahuje vysoké množství vitaminu K a obsahuje fosfor, tryptofan , a kyselinu pantotenovou , které nejsou obsažené ve Spirulině. Navíc se chlubí unikátem označovaných jako CGF- tedy růstový faktor, který hraje zásadní roli při regeneraci. Je prokázáno, že Chlorella pyrenoidosa dokáže v některých případech dokonce zastavit vývoj rakovinových buňek.Spirulina oproti Chlorelle pyrenoidosa obsahuje Fykocyanin- unikátní látku podporující krvetvorbu přímo z kostní dřeně. Chlorella pyrenoidosa je tedy vhodnější tam, kde je třeba regenerovat, doplňovat živiny a působit léčebně či preventivně. Spirulina je vhodná spíše pro ty, co potřebují posílit svou vitalitu, budovat svalovou hmotu, urychlit spalování tuků a zabraňovat jejich ukládání. Ideální je kombinace obou!!!

Rozdíl mezi juicovým travním nápojem a travním nápojem s vlákninou?

Hledáte-li zelené potraviny nebo (Mladý ječmen) Zelený ječmen a sladkovodní řasu Chlorella pyrenoidosa na internetu lze nalézt v ČR mimo jiné dovozce a prodejce různých značek např. společnost Green Ways s.r.o./www.gw-int.net/, která uvádí o svých produktech GW:

Pečlivý výběr suroviny zajišťuje nadstandardní kvalitu a užitek našich produktů. „Prodáváme pouze to, co sami kupujeme“ Produkty GW nejsou náhradou pestré stravy. Jsou pouze jejím kvalitním doplňkem. Nejsou léky, ani je nenahrazují. Mají vlastnosti zeleniny, navíc mají pouze uživatelsky praktičtější formu použití.

Produkty Green Ways se šíří síťovými prodejci výhradně osobně, jejich prodej na Internetu a v maloobchodě je zakázaný.

Souhrn poznatků studie WHO při porovnání kvality a čistoty CHlorelly:

  • Kromě několika případů z Číny jsou komerčně pěstované vzorky chlorelly prakticky bez rtuti.

  • Chlorella pěstovaná v Číně je nejvíce znečištěna hliníkem a dalšími těžkými kovy, které i v malém množství mohou v našem těle způsobit nádorové onemocnění.

  • BIO chlorella z Číny je více znečištěná, než obyčejně pěstovaná chlorella v Korei a na Taiwanu.

  • Taiwan je producentem nejčistší chlorelly dle všech laboratorních testů.

  • Japonsko není výrobcem nejčistší chlorelly.

  • Ačkoliv kontaminace chlorelly hliníkem je opravdu malá v porovnání s ostatními potravinami, které běžně konzumujeme, je nutné si uvědomit, k čemu nám chlorella slouží. Výsledky kontaminace chlorelly z Číny jsou jen průměrné a je možné, že u některých pěstitelů je koncentrace hliníku srovnatelná nebo i vyšší, než u běžných potravin. Taková chlorella nás už ale těžkých kovů z těla nezbaví.

Doporučujeme chlorellu kupovat pouze od ověřených výrobců. Pokud budete chlorellu kupovat od různých malých překupníků, nezapomeňte si vždy přečíst složení tabletek, protože je mohou nadstavovat různými plnidly. Je však také otázkou, zda jsou tyto skutečnosti u takového výrobku uvedeny ve složení. Výzkumem bylo prokázáno, že méně kvalitní chlorella a více kontaminovaná chlorella z Číny byla pro nákup mnohem levnější než vzorky z ostatních zemí (Taiwan).

Pamatujte na to, že srovnávat se dá pouze srovnatelné a každý 100% čistý a kvalitní výrobek má také svoji cenu, kterou nemůže konkurovat nekvalitním výrobkům. Zdroj studie: http://www.naturalnews.com/039145_chlorella_heavy_metals_lab_tests.html

Pěstitel ječmene: USA Kalifornie***** Pěstitel řasy chlorelly: Taiwan Chlorella

Výrobce Organic by Nature Inc. Společnost Taiwan Chlorella manufacturing

vyváží své produkty do 60-ti zemí CO., LTD., vyrábí surovinu pro tento výrobek

včetně do ČR viz. níže mapa

Mladý ječmen GW Chlorella pyrenoidosa GW
Více informací k ječmeni najdete zde

Více informací k chlorelle najdete zde

Zásadní a kvalitativní je rozdíl mezi juicovým travním nápojem a travním nápojem s vlákninou !

Hledáte-li zelené potraviny nebo (Mladý ječmen) Zelený ječmen a sladkovodní řasu Chlorella pyrenoidosa na internetu lze nalézt v ČR mimo jiné dovozce a prodejce různých značek např. společnost Green Ways s.r.o./www.gw-int.net/, která uvádí o svých produktech GW:

Pečlivý výběr suroviny zajišťuje nadstandardní kvalitu a užitek našich produktů. „Prodáváme pouze to, co sami kupujeme“ Produkty GW nejsou náhradou pestré stravy. Jsou pouze jejím kvalitním doplňkem. Nejsou léky, ani je nenahrazují. Mají vlastnosti zeleniny, navíc mají pouze uživatelsky praktičtější formu použití.

map

mapa vývozu Taiwan Chlorella

Na trhu se Zelenými potravinami - green foods jsou dva hlavní druhy travních nápojů. První je nápoj z mladého ječmene např. v ČR GW, (Výrobce Organic by Nature Inc. má ve světovém měřítku kvality a její stálosti tu nejvyšší úroveň), který vznikne vylisováním travin, odstraněním vlákniny a následným mžikovým sušením ve sprejové sušičce. Takový nápoj sice do kategorie zelených potravin řadíme, ale ve skutečnosti komplexní potravinou není, protože v něm chybí vláknina a původní organická voda!

Druhý druh nápojů vznikne sušením travin a jejich následným nadrcením. Tento nápoj kompletní zelenou potravinou sice je, ale na straně druhé - není potravinou kvalitní (většina nabídky v ČR). Oba produkty si se všemi svými klady i handicapy již našly statisíce uživatelů a mají na trhu se zelenými potravinami pevné místo. Jaké je ale jejich porovnání a jaké jsou jejich silné a slabé stránky?

Zákazník zaplatí za nápoje z vylisovaných travin asi o polovinu vyšší cenu, než za nápoje s vlákninou (pozor: i když na trhu v ČR se lze setkat i s drahými sušenými travinami ječmene s vlákninou !). Čím to je, že nápoje z vylisovaných travin jsou relativně dražší? Je to dáno jeho vyšší užitnou hodnotou, dražšími zpracovatelskými technologiemi a větším množstvím použité travní masy. Rovněž tomu přispívá větší náročnost na uchování čerstvosti produktu díky jeho vyšší citlivosti na vnější vlivy. Pro jeho čerstvost je třeba použít náročnější a dražší technologie balení a důsledně dodržovat standardy šetrného skladování. Tento problém je tak velký, že mnozí výrobci řeší citlivost juicového produktu tím, že do něj přimíchávají diskutabilní stabilizátory, které prášek chrání před oxidací a tím před degradací. Nejčastěji se jako stabilizátor používají dextrinové látky - např. Maltodextrin, či beta-cyklodextrin. Na tyto látky se nemusíme dívat příliš přísně - nejsou nijak škodlivé, ale přece jen je to ze strany výrobců ústupek od filozofie naprosté přírodnosti. Je to ústupek vynucený často hrubým zacházením klasického velkoobchodního systému, který není schopen citlivé, ryze přírodní produkty šetrně uskladnit a rychle prodat. Nejznámější kapacita v oblasti zelených pitných režimů - Dr. Yoshihide Hagiwara - nejprve vyvinul a prodával naprosto čistý prášek z vylisovaných travin. Díky častým reklamacím přírodního superextraktu ale z této varianty pragmaticky ustoupil a do nejprodávanějšího zeleného nápoje na světě - Green Magmy - přidal maltodextrin. Ten se chová jako stabilizátor a zároveň jako nosič nutričních látek, které jsou díky němu rychleji a účinněji vstřebány. Faktem ovšem je, že maltodextrin, byť je složitým - přesto je cukrem, kterého je v dnešním jídelníčku přebytek. Kromě toho - nic takového nemá ve filozoficky čistém produktu co dělat...

Výrobci, kteří u prášku z lisovaných travin ke stabilizaci produktu nepřistoupí - jsou ryze přírodním produktem nuceni zacházet v rukavičkách. Musí jej hlídat před vyšší teplotou, vlhkostí, světlem i oxidací. Musí přísně kontrolovat přepravní a skladovací podmínky a především musí hledat rychlejší cesty k zákazníkovi. Někdy to řeší alternativními prodejními kanály - například síťovým marketingem, který ale bohužel u řady našich občanů nemívá nejlepší pověst. Jiní tento produkt prodávají např. obdobně jako léky, které mají také vymezenou dobu použití a přísně stanovené skladovací podmínky. Slušní prodejci je dodržují a díky nim dopraví k zákazníkovi čerstvou surovinu.

Velkým plusem nápojů z lisovaných travin je jejich téměř stoprocentní stravitelnost. Zákazník si s tímto nápojem nekupuje diskutabilně vstřebatelný produkt, ze kterého stráví jen část jeho nutriční hodnoty. Kupuje si živý travní nektar, který si uchovává maximum oxidací a teplem nedotčených látek, jimž ve vstřebání nebrání pro lidský organismus nestravitelná travní vláknina. Nejsme přežvýkavci a tudíž nevlastníme čtyři žaludky, kterých je pro dokonalé zpracování travin třeba. K tomu, aby trávy strávila, má kráva žaludky čtyři - knihu, bachor, čepec a slez. Kráva trávu utrhne, prosliní, polkne do bachoru, ze kterého se posune do knihy a čepce. V těchto třech žaludcích se tráva natráví pomocí mnoha kilogramů anaerobních celulotických bakterií. Z čepce je vyvržena zpět do jejich úst, kde se přežvýká (rozetře a prosliní) a polkne do čtvrtého žaludku (slez), který již funguje na stejném principu jako ten náš. Zatím žádný výrobní proces (kromě lisování) nedokázal tento geniální, chemicky bilologický způsob zpracování nahradit. V podstatě všichni lidé pijící travní nápoj s vlákninou , tekutinu polknou naprosto bez proslinění a pak čekají, co s tím nižší trávicí orgány provedou... Byť je vláknina nadrcena na vyloženě mikroskopické částečky, přesto je obsah částeček v podstatě nestravitelný.Podívejme se pro jasnější ilustraci nesmyslnosti konzumace travní vlákniny na slony. Ti dokáží trávu dokonale strávit až napodruhé... Slůňata trávu plnohodnotně využijí až poté, co ji snědí ve formě rodičovského trusu. Teprve „takto“ natrávená tráva (obohacená o patřičné bakterie) má pro jejich organismus ten správný přínos. Díky pojídání čerstvé trávy jsou sloni doslova chodícími plynárnami. Proces rozkladu travní vlákniny v nich denně produkuje hektolitry plynů a podobně (nespolečensky) se travní vláknina chová i v nás. Konzumací komplexních travin si vytváříme neekonomicky drahou a „nutričně bohatou“ stolici. Kdo tomu nevěří, ať si nechá udělat primitivní test. Stačí vypít travní nápoj s vlákninou a dát si udělat analýzu stolice. Bude v ní detekována nejen travní vláknina, ale i v ní „uvězněné“ nutriční látky - například aminokyseliny...

Největší předností lisovaných nápojů bez travní vlákniny je jejich bezpečnost. Celý „zelený svět“ vychází z poznání a filozofie několika průkopníků. Snad nejčastěji citovanou „lidovou“ autoritou je Ann Wigmoreová. Díky ní vznikla Síť ozdravných institutů, ve kterých se lidé léčí skromným životním stylem, do kterého patří denní konzumace zelených nápojů. Například v San Diegu, v institutu OHI používají zelené nápoje k vnitřní i vnější léčbě již desítky let. V OHI, stejně jako v ostatních institutech, vypili jejich absolventi již stovky hektolitrů zelených nápojů. Výhradně používají jen šťávy lisované. Nikdy nepoužívají šejkry, nebo mixy! Mladé travní lístečky zásadně lisují - v žádném případy je nemixují. Proč? Má to empirický a historický důvod. V počátečním období totiž k několika takovým pokusům došlo. Šťáva z rozmixovaných lístečků, ale přinesla nepříjemná zdravotní rizika. Například u pacienta s Crohnovou chorobou podráždila střevo natolik, že došlo k hospitalizaci. Přestože je mixování napěstovaných travin levné, rychlé a díky své jednoduchosti uživatelsky přístupné - je to nerozumné. Instituty zavrhly mixování i přesto, že se v domácím prostředí pěstují jen „miminkovské“ lístečky o vzrůstu okolo 10 cm, s dosud jemnou a dužnatou vlákninou. Oč přísnější metr by měl být použit v případě průmyslové sklizně travin u kterých se již jedná o vlákninu daleko hrubší! Z polí se traviny sklízí při vzrůstu 20 až 30 cm. Tyto listy jsou sice ještě dostatečně dužnaté, ale jejich vláknina již tak „přátelská“ není. Není již přátelská ani k její konzumaci uzpůsobeným přežvýkavcům (i ti dají přednost menším lístkům), natož k lidem. Nejen vědecká, ale i cestopisná a dobrodružná literatura zná příklady utrpení lidí, kteří v kritických situacích konzumovali celé traviny a kořínky. Díky nestravitelné vláknině trpěli křečemi a nadýmáním. To je důvod, proč se travní nápoje s vlákninou smí používat jen v dávkování přísně uměřeném. Pokud by komplexní traviny měly fungovat jako „potraviny“ (i v jejím kvantitativním množství) - ohrožovaly by zdraví svých konzumentů.

Při drcení sušené trávy dochází k rozpadu travního listu na mikroskopické, ale přesto problematické částečky. Velké, suché listy travin mohou organismus poškodit na viditelné - tkáňové úrovni. Každým rokem dochází například ke stovkám ošetření dětí zraněných suchými ostrými listy při hře ve vzrostlé kukuřici... Jemně nadrcený prášek ze sušených listů vypadá sice jemně, ale při mikroskopickém svěšení již nikoliv. Pořád jde o hrubou, ostrou vlákninu, která může organismus dráždit. Neublíží mu již na viditelné (orgánové), ale na neviditelné (buněčné) úrovni. Viz zmíněný případ oné Crohnovy choroby, při které narušená střevní sliznice reagovala na ostrou vlákninu zřetelně přecitlivěle... Sliznice nemocného střeva se při kontaktu s touto vlákninou chová podobně, jako oční sliznice při kontaktu s prachem. Ve snaze o vyplavení nepřátelské látky se brání zvýšenou sekrecí tekutin. Nemocný člověk tak působí jako „průtokový ohřívač stravy“. Cokoliv, co jeho přecitlivělá střevní sliznice vnímá jako agresivní, jím projde ven bez užitku, ve formě průjmu a pacientův nutriční deficit tak ještě prohloubí... U tohoto druhu produktu je proto potřeba větší opatrnosti. Je zde namístě konzultace s odborníkem, což je komplikováno tím, že lékaři v problematice travních nápojů nebývají vzděláni.

Dalším handicapem travních nápojů s vlákninou je to, že nejsou snadno vstřebatelným „roztokem“, ale těžko stravitelnou „směsí“. Travní drť není možné „rozpustit“, ale pouze „máčet“. Travní prášek je z většiny složen z mikroskopických, ale přesto „nerozbitých“ travních buněk. U travních nápojů s vlákninou je problematická jejich stravitelnost a tím i jejich užitná hodnota! Při drcení vysušených listů dojde k rozbití travní buňky jen zřídka. Sušený list se většinou drobí jen v místě buněčných spojů. Co to znamená? Velká část živin tak zůstane „uvězněna“ uvnitř nenarušených, a tudíž pro náš trávicí trakt „nedobitných“ travních buněk. Travní nektar je i pro přežvýkavce přístupný jen pokud dojde k jeho vyplavení při třecím pohybu přežvýkavcových zubů. Kdyby kráva polkla natrávenou, ale přesto nerozdrcenou (zuby nerozetřenou) trávu - měla by z ní jen malý užitek, a to i přes své čtyři žaludky... Pokud necháte nápoj s travní vlákninou chvíli odstát, tak zjistíte, že přestane vypadat lákavě. Doslova „vybledne“. Čím to? V řídkém roztoku plave totiž jen zanedbatelně malá koncentrace nutričních látek, které se podařilo osvobodit z buněk nedokonale nadrcených. Většinu živin uvidíte ležet na dně, kde jsou uvězněny v nerozbitných buněčných celách. Právě kvůli problematice stravitelnosti je u tohoto druhu travních nápojů zpochybňována jeho užitná hodnota. A to je vedle rozměru bezpečí jediná schopnost, která by zákazníka měla zajímat. Tento druh nápoje jej sice vychází levněji, ale ve skutečnosti se mu prodraží, protože si kupuje jen zlomek užitné hodnoty nápoje lisovaného. Test „odstátí“ doporučuji udělat každému přemýšlivému zákazníkovi, který je schopen slyšet i na jiný argument, než je cena. Při testu „odstátí“ uvidíte svůj užitek na vlastní oči. To, co strávíme je to, co v roztoku plave. To je to, co nutričně využijeme. To je to, co nám prospěje. Toto si pod vlivem prodávajícího kupujeme. To, co klesne ke dnu - onen zelený kal - odevzdáme z velké části kanalizaci - to z nás téměř nevyužité vyjde přirozenou cestou ven. Odborníci tuto skutečnost prokazují pomocí tzv. Pepsinového testu. To je test pomocí trávicího enzymu, který se travní buněčnou stěnu pokouší narušit jen marně. Pro úplnost je ale třeba zmínit to, že i ona sedlina přináší specifický užitek. Nikoliv však nutriční, nýbrž detoxikační. Vlákniny v nás fungují jako absorbéry jedů i jako „kominické štětky“. Pro tento druh užitku si ale zákazník „drahou trávu“ nekupuje. Tento druh užitku totiž plní vlákniny zhruba 6x levnější a hlavně bezpečnější. Travní nápoje jsou užitečné především pro svůj nektar, který lze plně osvobodit jen lisováním. Pro zmatené uživatele snad ještě jeden pragmatický argument. Největšími propagátory a prodejci zelených nápojů jsou ve světě nikoliv ozdravné instituty, ale frenšízingové „frešovny“. To jsou prodejny zdravé výživy, ve kterých prodávají čerstvě lisované nápoje z ovoce, zeleniny, ale i z travin. Ve světě jsou dnes již takových prodejen desetitisíce. Pro ilustraci zmiňme alespoň dva obrovské řetězce, ve kterých prodávají i zelené nápoje. Jsou to franšízy „Jumba Juice“ a „Mothers“. Jen ve slunné Kalifornii má řetězec Jumba Juice 700 provozoven. Jaké tam prodávají zelené nápoje? Zásadně bez vlákniny. Byť je to časově, technologicky, finančně i obslužně náročnější - prodávají jen travní nektar získaný lisováním. Nikdy neprodávají rozmixovanou travní drť, protože by je pragmatický Američan žaloval u soudu za poškozování zákazníka. Tyto travní nápoje se prodávají pod názvem „Green shot“ (Zelený výstřel/šleh/šok), protože má díky dokonalé vstřebatelnosti rychlý nástup účinku. A to je to, co si lidé touží za své peníze koupit - reálný užitek.

Problém nižší stravitelnosti ale není jediným problémem nižší užitné hodnoty travního nápoje s vlákninou. Dalším handicapem je jeho „živost“. Zpracovatelský proces lisovaných nápojů je velice šetrný. Po vylisování dojde k okamžitému vysušení zeleného nektaru za nízkých teplot, díky čemuž jsou účinné látky uchovány „živé“. Takto šetrný zpracovatelský proces je ale v případě nápoje s vlákninou nemožný. „Živost“ produktů je vždy podmíněna dvěmi faktory - rychlostí sušení a nízkou teplotou. U produktu s vlákninou je nutno použít buď vyšších teplot /dnes se již od toho upouští/, nebo prodloužit dobu sušení. I to je ale problém, protože po celou dobu sušení dochází k oxidačnímu stresu, který citlivým nutričním látkám škodí. Toto poškození se měří těžko. Při porovnávání nutričních látek se posuzuje pouze ten nejhrubší ukazatel - jejich množství, nikoliv jejich kvalita. Jen málo laboratoří dělá například test na kvalitu chlorofylu. Při dlouhodobém sušení se chlorofyl postupně rozpadá. Vizuálně to zprvu není patrné ani na barvě produktu, přesto přitom vznikají odpadní produkty (pheophorbidy), které nám již doslova škodí. Jsou to silné alergeny, jejichž detekce produkt z lidské výživy naprosto vyřazuje. Je přirozené krmit krávy celý život jen senem? Možné to je, ale správné nikoliv. Není to Zdravé. Je to jen nutné pro přežití zimního období. Je kvalita mléka krávy krmená pouze senem stejná, jako kvalita mléka krávy, která se pase na zelené louce? Je seno /sebelépe usušené / kvalitativně stejné jako čerstvá tráva? Bílkoviny uzavřené v travní buňce nemají při sušení sena kam utéct... Nikam neutečou ani enzymy, vitamíny a neuteče ani chlorofyl. Jsou to ale v případě sena ještě pořád ty radost, krásu a zdraví přinášející látky, kterými byly během travního života? Travní seno nikdy čerstvou šťávu nenahradí a totéž platí i o nápoji s travní vlákninou. Jaké je tudíž shrnutí?

Travní nápoj lisovaný je dražší (pokud prodejci nenavyšují neznalým zájemcům i ceny rozemleté traviny, což je bohužel stále častější problém), zároveň je ale „živější“, stravitelnější a dokonce bezpečnější. Při srovnání poměru cena/kvalita/hodnota... vychází zákazníka výhodněji nápoj lisovaný tzn. odšťavněním výhonků mladého ječmene. Není sice potravinou komplexní, ale zato koncentrovanou, živou a dokonale využitelnou.

pozn. co jsou to živé potraviny zjistíte zde

Jak naplníte svůj zájem k získání zelených potravin tj. ječmene a chlorelly TOP zjistíte jen v osobním kontaktu. Dosažitelnost kvalitních zdrojů lze zprostředkovat.

                                              solo_jecmen            kvalita-iso9002                chlorella   

Jaké má přednosti Mladý ječmen (Zelený ječmen) oproti sladkovodní řase Chlorelle?

  • Je více zásadotvorný.
  • Má 100% vstřebatelnost.
  • Má větší antioxidační schopnost.
  • Neobsahuje žádnou vlákninu.
  • Podporuje pitný režim.
Jinými slovy:
  • Je nenahraditelný u rakovinného bujení.
  • Je vhodný u akutních vzplanutí zánětů střev.
  • Je velmi velkým pomocníkem v boji proti virovým onemocněním.
  • Je velmi vhodným pomocníkem v boji proti ateroskleróze - kornatění tepen.

Jaké má přednosti Chlorella pyrenoidosa ?

  • Má větší zdroj enzymů.
  • Obsahuje vlákninu, která působí jako jemný kartáč čistící střeva.
  • Váže na sebe více nežádoucích látek, hlavně ze střev.
  • více chlorofylu, který je dosti podstatným pomocníkem v boji proti vleklým zánětům.
  • Obsahuje růstový faktor - *CGF.
Jinými slovy:
  • Je vhodnější u plicních a kožních obtíží a všude tam, kde se organismus setkává splísněmi a bakteriemi.
  • Je důslednější na očistu a údržbu střev.

pěstování ječmene

Pan Sandoval je u zdroje Mladého ječmene vynikající kvality z USA a jak je patrno na jeho stránkách zásobuje téměř celý obchodní svět, také firma GW zvolila stejný zdroj (a možná i další dovozci do ČR). Je to v Utahu, kde se pěstuje mladý ječmen na plochách bývalých slakovodních jezer ve vyšších nadmořských výškách a to výhradně organickým způsobem bez používání chemických přípravků a hnojiv. Odtud je ječmen prodáván po celém světě a v ČR převážně pod značkou dovozce GW. Obdobně je to u vynikající Taiwan Chlorelly, kterou také GW pod svojí značkou distribuje jako jiní dovozci do ČR.

Velkou řadu (zde uvedených dotazů) i použití zelených potravin Vám rádi poskytneme i s odpovědmi pokud nás o to požádáte e-mailem.



    

pěstování spiruliny                                                pěstování chlorely 

Zelené potraviny - uvádíme níže bez komentáře (zkušenosti uživatelů po mnoha letech jsou pozitivní)... kritický článek autorky z prostředí lékárenství s názvem: Zelené potraviny - Mýty a fakta
 

Zelené potraviny - test kvality (živosti) mladého ječmene

Tento test snadno a rychle ukáže kvalitu respektive živost mladého ječmene. Když zalijete prášek mladého ječmene horkou vodou a na povrchu se vytvoří sraženiny, jde o kvalitní produkt. Sraženina je totiž tepelně nezpracovaná bílkovina. Pakliže se žádné sraženiny na povrchu nevytvoří, máte důkaz, že mladý ječmen prošel tepelným procesem, který jej znehodnotil. Laicky řečeno - je bez života.
 
 
Jedlé byliny, rostliny

Jedlé byliny, rostliny - přehled všech jedlých bylinek vyskytujících se na území ČR

Napsal MUDr. Zbyněk Mlčoch       Nespěchejte do rakve -Tomáš Kašpar

jedle-byliny-rostliny-prehled-vsech-jedlych-bylinek-vyskytujicich-se-na-uzemi-cr

Na území České republiky roste velké množství rostlin, které je možné jíst přímo. Jde např. o ptačinec, stvoly pampelišky, meduňku, bršlici, česnek medvědí, kokošku, rozmarýnu, řebříček, šťavel, šťovík, česnáček, jitrocel, kozí brada, kuklík, lopuch a různé druhy divokých mrkví. Bylinky, které je možné jíst přímo v přírodě jsou uvedené zde: jedle-rostliny-byliny-seznam-CR.  Léčivé-rostliny

Nejčastější jedlé byliny, rostliny (český a slovenský název): Andělika lékařská (Archangelika lekárska) Bedrník obecný Blatouch (Záružlie močiarne) Bolševník obecný Bršlice kozí noha (Kozonoha hostcová) Čekanka obecná Černohlávek obecný Česnáček lékařský Česnek medvědí Hluchavka nachová Hulevník lékařský Chmel otáčivý Jetel luční (Ďatelina lúčna) Jitrocel kopinatý (Skorocel Kopijovitý) Jitrocel větší (Skorocel Väčší) Kokoška pastuší tobolka Komonice lékařská Kontryhel žlutozelený Kopřiva dvoudomá Kostival lékařský Kotvice plovoucí Kozí brada východní Kozlíček polní Křen selský Kuklík městský Lebeda lesklá Lopuch větší Mařinka vonná Merlík všedobr Mochna husí Mrkev divoká Orobinec širokolistý Orsej jarní Pcháč zelinný Plicník lékařský Podběl lékařský Popenec břečťanovitý Potočnice lékařská Prvosenka jarní Ptačinec prostřední Pupalka dvouletá Pupava bezlodyžná Puškvorec obecný Rákos obecný Rdesno peprník Rozrazil potoční Řebříček obecný Ředkev ohnice Řepík lékařstký Řeřišnice luční Sedmikráska chudobka Sléz lesní Smetanka lékařská Šrucha zelná Šťavel kyselý Šťovík kyselý Violka vonná Vrbka úzkolistá Zblochan vzplývavý Zvonečník klasnatý 

O bylinách je na Internetu mnoho informací příkladem je např. kopřiva viz, jiný zdroj:

Kopřiva patří k léčivkám s nejširším využitím. Záznamů o jejím používání je celá řada, například staří evropští bylináři doporučovali kopřivový čaj při kašli a tuberkulóze. Domorodé americké ženy věřily, že pití kopřivového čaje v těhotenství posiluje plod a usnadňuje porod. Kopřiva je jedním z nejdůležitějších pro­středků pro mozek. Hodí se pro zmírnění cévního kornatění ve všech mozkových částech a k udržování elastičnosti těchto cév. Je význam­ným zdrojem železa a má silnou schopnost odstraňovat jedy z orga­nismu a mozku.  Kopřivový čaj je považován za jeden z nej- lepších prostředků proti revmatismu, artritidě a dně. Přispívá k upra­vení menstruace a k povzbuzení tvorby mateřského mléka. Je výbor­ný při zánětech močových cest, vysokém krevním tlaku, nezhoubném zvětšení prostaty a při senné rýmě. Kopřivový čaj je vynikající při zevním použití k léčbě ekzémů. Drobně pokrájené spařené kopřivy může­te přidávat do polévky místo petrželky. Usušené, jemně rozdrcené kopřivy můžete přidávat po celý rok do polévek, nádivek a jiných pokrmů. Kopřivový čaj - nápoj pro chytré hlavy 2 lžičky kopřivové natě, 250 ml vody Nať spaříte vařící vodou nebo krátce povaříte, odstavíte a necháte 10 minut louhovat. Čaj pijete vlažný, jeden šálek ráno a večer.                        Zdroj: Jarmila Mandžuková - Kniha pro váš mozek, nakladatelství Start

Využití kopřivy v lidovém léčitelství

Bylinky Léčivý účinek kopřivy byl znám již ve středověku: "Člověk, který je proti své vůli zapomnětlivý, nechť vezme kopřivu, rozemele ji na kaši a přidá do ní kapku olivového oleje. Než se pak večer odebere na lože, nechť si touto mastí potře prsa a spánky a činí tak pravidelně. Zapomnětlivosti bude postupně ubývat. Pálivý účinek kopřivy a teplo vycházející z olivového oleje rozšiřují stažené cévy v hrudi a na spáncích, jež při bdělém vědomí poněkud spí." Tuto neobvyklou, ale účinnou léčebnou kúru propagovala u svých pacientů Hildegard von Bingenová (1098-1179). Podobně vyznívají četné další předpisy z pozdějších dob. Švýcarského lékaře, přírodovědce, filozofa a alchymistu Paracelsa (1493-1541) svého času jedni (většinou urození pacienti z celé Evropy) velebili jako lékařského génia, a druzí (jeho kolegové) pomlouvali jako kverulanta. Také on si vážil skvělých vlastností kopřivy: "Když někdo vypije kopřivovou šťávu, krev se mu rozproudí a vyvolá silné pocení. Šťáva rovněž urychlí menstruaci, když se smíchá s myrhou a přiloží na dolní konec páteře. Kopřivový med se zhotoví tak, že se včelí med odpění a svaří s kopřivovými nažkami a kopřivovou šťávou nebo místo ní s dobrým vínem. Je to vynikající lék proti bolestem v krajině srdeční, zánětu pohrudnice a kašli." Farář Sebastian Kneipp (1821-1897) napsal o kopřivě asi tři sta let poté: "Je to nejopovrhovanější rostlina mezi všemi. Mnohou křehkou, nervózní dušičku začne pálit, sotva zaslechne její jméno. A zdaliž snad právem? Kopřiva má pro znalce vskutku nejvyšší hodnotu. Kdo má nečistou krev, nechť o letním čase pojídá velmi často kopřivy uvařené jako špenát. Zvláště v Itálii se těší oblibě bylinné polévky. Knedlíčky z kopřiv jsou nejen výživné, ale také léčivé. Kdo trpí revmatismem a nenachází prostředek, kterým by ho vyhnal z těla, nechť si šlehá denně několik minut bolavé místo čerstvě natrhanými kopřivami! Strach z této nezvyklé metly velmi brzy vystřídá radost z jejích skvělých léčivých účinků." Kneippovy předpisy na povzbuzení látkové výměny, pročišťování krve a tělních tekutin, jakož i na hubnutí, proto nezapomínají ani na kopřivu. Také rakouská bylinkářka Marie Trebenová ( 1908-1991 ) nedala na kopřivu dopustit. "Začněte s kopřivovou kúrou ještě dnes," doporučovala. "Sušenou bylinu dostanete v každé lékárně, v každém bylinářství. Naše léčivé rostliny nechť znovu vstoupí do vašich domácností! Na jaře si vezměte nůžky a rukavice a vyjděte si do volné Boží přírody! Přinese vám mnoho radosti, když si sami pod širým nebem natrháte vlastnoručně kopřivy. Čím čerstvější je použijete, tím silnější bude jejich účinek. Myslete při tom také na zimu. Nejlépe je natrhat si do zásoby kopřivy rostoucí v květnu. Bud'te rádi, že můžete sami udělat něco pro své zdraví!" Marie Trebenová doporučovala používat kopřivu a její kořínky proti ekzémům, ledvinovým potížím, bolestem hlavy, na pročištění krve, při onemocněních močových cest, jater, žlučníku a sleziny, při žaludečních a střevních vředech, stavech vyčerpání, vodnatelnosti, chudokrevnosti, alergiích, poruchách prokrvení, revmatických potížích (zevní použití) a k pročištění. Zdroj: Alternativní cesty ke zdraví - léčivá síla kopřivy - Eva Hankeová, Ernst Wegner

Výborné divoké byliny

Bylinky Poté, co jsme jedlé divoké rostliny po celá léta nechávali bez povšimnutí na okraji cest, těši se dnes velké oblibě. Podíváme-li se přesněji na látky v nich obsažené, je téměř k neuvěření, že tak dlouho rostly nepovšimnuté v naší blízkosti. Na základě výzkumů a srovnávání účinných látek kulturních a divoce rostoucích bylin dnes už hodnotu těchto divokých bylin známe a dokážeme ji ocenit. To ale neznamená, že jsou to univerzální léky na všechno, a už vůbec ne, že bychom je měli všude sklízet ve velkém nebo denně konzumovat větší množství. Právě naopak. Česnek medvědí, řeřichu, pampelišku atd. konzumujte raději v malém množství. Oblíbené jedlé divoké rostliny Sedmikráska chudobka (Bellis perennis): čerstvé listy a květy jako ozdoba na pečivo, na čerstvý sýr a listové saláty. Bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria): jemně nasekané listy do salátů, bylinkového másla, pesta a polévek; čaj z bršlice kozí nohy (dva šálky denně) zmírňuje bolesti při revmatu, dně a artritidě Popenec obecný (Glechoma hederacea): mladé listy a výhonky (na jaře před květem) do salátů, zeleninových polévek, pokrmů z brambor a bylinkového másla. Pampeliška lékařská (Taraxacum officinale): mladé listy jako salát, do bramborového salátu, zeleninových pokrmů nebo nadrobno nakrájené do míchaných vajec či čerstvého sýra. Šťovík kyselý (Rumex acetosa): mladé listy do jarních salátů. Vedle značného množství vitaminu C obsahuje šťovík i kyselinu šťavelovou, která může při nadměrné konzumaci vést k poškození ledvin. Proto šťovík nekonzumujte denně nebo ve velkém množství. Vařením se kyselina šťavelová odbourává. Ne všechny divoce rostoucí rostliny jsou jedlé Navzdory veškeré popularitě a pozitivním vlastnostem bychom divoce rostoucí byliny nikdy neměli svévolně konzumovat ve velkém. To by mohlo být fatální. Kromě toho je velmi důležité, abyste všechny divoké rostliny, které používáte na jídlo nebo na ochucování pokrmů, dokázali bezpečně identifikovat a abyste uměli poznat i ty, které jsou jedovaté. Například česnek medvědí je často zaměnitelný s listy konvalinky nebo s ocúnem (obě tyto rostliny jsou prudce jedovaté!). Ten, kdo si není jistý, nebo ještě nemá dostatek zkušeností, by se měl řídit nejen podle knih, ale měl by se rozhodně zúčastnit bylinkových vycházet s profesionály, které nabízejí některé instituce od jara do podzimu. Termíny takových akcí lze najít v místním tisku a řada institucí nabízí i příslušné kurzy - vzdělávacích instituce a regionální spolky, bylinkové akademie. Zdroj: Bylinková radost (ursula Braun-Bernhart), nakladatelství Grada

 

Jedlá zahrada, jedlý živý plot

„… procházet se krásnou zahradou, kochat se pohledem, současně si pochutnávat na nejrůznějším dozrávajícím ovoci a v poledne si uvařit oběd z čerstvě natrhané zeleniny…“   Původně jsem zakládala svoji přírodní zahradu bez ohledu na „jedlost“ rostlin, ale postupně, především s narozením dětí, se pěstování jedlých bylin, keřů a stromů stalo prioritou.   Tady je několik netradičních přístupů, jak pěstovat zeleninu, byliny, plodící keře a stromy v každé zahrádce:   Zeleninové záhonky trochu jinak Místo klasických zeleninových záhonů, lze pěstovat některé druhy zeleniny mezi ještě nevzrostlými keři nebo využít tzv. sluneční pasti a vytvořit záhony ve tvaru klíčové dírky.  Když nemáte na zahradu moc času, lze vybrat jen pár nenáročných druhů zeleniny, zaměřit se na vytrvalé zeleniny a naučit se využívat k obohacení jídelníčku rostliny plané, které mají větší množství minerálů a vitamínů a rostou si sami. Pár příkladů nenáročných rostlinek:   Jednoletá zelenina vypadající velmi dekorativně -          dýně hokkaido (ráda šplhá po stromě nebo keři) -          ačokča (taktéž ráda šplhá po stromech) -          divoké rajče -          tyčkové fazole -          cukety   Jedlé plané rostliny a trvalky (použitelné i jako podsadba keřů a stromů) -          merlík všedobr – používá se stejně jako špenát -          máty – je spoustu zajímavých příjemně vonících druhů - jahodová, pomerančová, mochito (pozor, velmi se rozrůstá) -          čechřice vonná – mladé listy do kompotů a salátů, nezralá semínka taktéž – chutná a voní po lékořici -          meduňka – z čerstvých i sušených listů je vynikající čaj -          různé vytrvalé cibule a pažitky – sklízí se nať (čínská pažitka, poschoďová cibule, zimní cibule…) -          medvědí česnek – listy do salátů, pomazánek, ke chlebu (velmi se rozrůstá) -          lesní jahody – aromatické plody, čerstvé i sušené listy na čaj (rozrůstá se) -          rebarbora – řapíky se sklízí do poloviny června - na koláče -          denivka – jedlé květy a poupata -          kostival – mladé listy tepelně zpracované, přitahuje užitečný hmyz, na zálivku -          ptačinec žabinec – výborný do salátů, pomazánek, pečeného chleba   Jedlý živý plot Místo klasického živého plotu (většinou stříhaného a tvořeného jedním druhem keřů) máme spoustu zajímavějších možností. Záleží na konkrétních podmínkách zahrady - velikosti, oslunění, vlhkosti a kvalitě půdy. Pokud máte na zahradě málo místa, lze udělat plot pouze z pnoucích rostlin. V případě větší zahrady můžete vytvořit širší plot z plodících keřů a menších stromů s podsadbou jedlých bylin. V živém plotě se dobře uplatní například tyto keře:   Muchovníky (Amelanchier) – muchovníkový sad a prodej sazenic www.bormato.cz Rakytníky  (Hippophae rhamnoides) -  velký výběr www.rakytnik.com Hlošiny (Elaeagnus) Temnoplodec černý (Aronie melanocarpa) Kdoulovec (Chaenomeles) Dříny (Corpus) Zimolez kamčatský (Lonicera kamtschatica) Lísky (Corylus) Moruše (Morus) Mišpule (Mespilus) Hlohy (Crataegus) Černý bez (Sambucus nigra) Rybízy (Ribes) Angrešty (Ribes) Josta (Ribes nidigrolaria)   Ostatní se dá zakoupit například (www.stareodrudy.org)   Jedlé liány Pro většinu vytrvalých pnoucích rostlin platí, že kořeny by měli být zastíněné a zbytek rostliny jde za sluníčkem. Liány jsou různě vzrůstné (2-15 m), tomu by měla odpovídat i případná konstrukce. Z plodících popínavek si můžeme vybrat (vždy s ohledem na stanoviště):   Minikiwi arguta (Actinidia arguta) – až 7 m, velmi chutné plody Minikiwi kolomikta (Actinidia kolomikta) – až 5 m, velmi chutné plody Klanopraška čínská (Schisandra chinensis) – 6 m, povzbuzující účinky, krásně voní, jedlé listy i plody Ostružiníky (Rubus) – až 3 m, divoké bývají chutnější Groundnut (Apios Americana) – až 3 m, dodává půdě dusík, jedlé hlízy, vonné květy Akebie Pětičetná (Akebia quinata) – až 10 m, jedlé plody (aby plodila, musí být dvě různé rostliny), vonné květy. Réva vinná (Vitis vinifera) – až 20 m, existují i rezistentní odrůdy Mučenka pletní (Passiflora incarnata) – až 5 m, jedlé plody (aby plodila musí být dvě různé rostliny), krásné květy, podzemní část přezimuje (na zimu dobré zahrnout hlínou a zamulčovat)  Fazol pnoucí (jednoletka) – až 2,5 m, kvete, některých odrůdy vhodnější na zelené lusky jiné na semeno, půdu obohacuje dusíkem Pro zpestření lze doplnit pnoucími růžemi (Rosa), plaménky (Clematis) nebo pnoucími zimolezy (Lonifera).   Jedlý prales Je tvořen jednotlivými „patry“: 1. patro – cibuloviny, trvalky, zelenina 2. patro – nižší keře (temnoplodec, kdoulovec, rybíz, angrešt…) 3. patro – vyšší keře (rakytník, hlošina, černý bez…) 4. patro – nižší stromy (meruňka, mišpule, líska…) 5. patro – vyšší stromy (třešeň, moruše, jedlý kaštanovník, ořešák…) 6. patro – liány   Cílem je vytvořit vhodné kombinace výše zmíněných keřů a rostlin a ovocných stromů, ořešáků, , buků apod. Vhodné je sázet různé kultivary keřů a odrůdy stromů, jejichž ovoce dozrává postupně za sebou, aby vždy bylo co utrhnout.   V jedlé přírodní zahradě je celý rok co sklízet a ochutnávat, zároveň vypadá harmonicky a krásně. A co nestačíte sklidit, to za Vás rádi udělají ptáci a hmyz.   Těžko popsat, čím vším se vlastní ovoce a zelenina, pěstovaná bez chemie a s láskou, liší od té koupené. Doporučuji vyzkoušet, zvlášť pokud máte malé děti.

 Další­ zdroj: http://www.prirodnizahrada.cz/Jedla.htm

Jarní vitamíny a divoké jedlé byliny

Náš jídelníček můžeme bezpracně obohatit o planné rostliny, které natrháme na zahradě, na louce, v sadu, v lese. Pro začátek stačí malé množství rostlin, které použijeme ve směsi s petrželkou. Bežně rostou téměř všude a bezpečně je poznáte. Zde na fotce jsou: mladé kopřivy, smetánka lékařská (pampeliška), krvavec menší, řebříček obecný a jarní petrželka. Tyto plané rostliny se snažíme zařadit do půdních pokryvů a společenstev v ekozahradách a rodinných zahradách. Kromě zdroje „zeleného do salátu“ zvyšují biodiverzitu zahrady a jsou pěkné.

Byliny

Plané byliny a zelené natě 

Bylinky Zelené natě jsou důležitým doplňkem zdravé výživy. Jsou ceněné pro vysoký obsah železa, vápníku a vitamínu C. Neměly by chybět v žádném pokrmu. Zejména v zimě a na začátku jara jsou zelené natě důležitým zdrojem vitamínu C, proto by za našimi okny v tomto ročním období vždy měly stát květináče a misky s tzv. zelenými citrusy severu. Do polévek, bramborových a zeleninových pokrmů přidáváme pažit­ku, nať petržele, řeřichu, vojtěšku alfalfa, mrkvovou a celerovou nať, drobné mladé lístky ředkviček, kedlubny, květáku a červené řepy. Plané byliny Na jaře můžeme pro nedostatek jiných zelených natí můžeme použit mladé lístky kopřiv, sedmikrásky, violky vonné, jitrocele a řebříčku. V přírodě sbíráme plané rostliny jen na biologicky čistých místech. Ni­kdy nesbíráme rostliny k jídlu u silnic, na sídlištích, v městských pe­cích, v blízkosti polí, kde se používají umělá hnojiva a chemické postřiky- Sbíráme jen v čistých zahradách nebo volné neporušené přírodě. Jak pěstujeme natě doma za oknem? V zimě, a pokud nemáme zahrádku i na jaře a v létě, si můžeme doma za oknem vypěstovat řeřichu, vojtěšku alfalfa, pažitku a nať petrze   Pěstování řeřichy seté a vojtěšky alfalfa Na tácek nebo na talířek dáme vrstvu vaty a navlhčíme ji vodou. Na mokrou vatu nasypeme semínka a dbáme na to, aby vata byla stále vlh­ká. Za čtyři až pět dní můžeme řeřichu sestříhávat. Rostlinky vojtěšky rostou déle, a tak jsou vhodné k použití o pár dnů později. Po sestříhání nasypeme na novou vatu nová semínka. Talířek s řeřichou je také hez­kou ozdobou naší kuchyně. Petrželová nať Můžeme ji rovněž celoročně sklízet doma za oknem. Zakoupíme si „petrželák“ - květináč s kulatými otvory po obvodu, do kterých nastr­káme kořen petržele tak, aby širší část z otvoru lehce vyčnívala. Zasype­me hlínou a za týden se nám petrželák zazelená. Jiný způsob: Při čištění kořenové petržele odkrojíme širší okraj koře­ne asi 5 mm až 1 cm od horního okraje a řeznou plochou dáme na talí­řek s vodou, aby skrojek kořene byl ponořen asi dva až tři milimetry ve vodě. Vodu stále pečlivě doléváme. Za pět až šest dnů nám vyraší petr­želová nať, kterou spotřebujeme do polévky. Zbytek kořene vyhodíme, protože by začal zahnívat. Petrželovou nať si můžeme na zimu nasušit. Omyjeme ji, nakrájíme nadrobno, sušíme na plechu a uskladníme ve sklenicích v temnu, aby nať nežloutla. Do polévek ji rozemneme a již nevaříme. V těhotenství se nedoporučuje používat větší množství petržele, nej­výše 1-2 PL na den. Petrželová nať často bývá nazývána nejlepším jídlem na světě. Má vysoký obsah železa a vápníku, proto dbáme na její časté přidávání do pokrmů zejména těhotným, kojícím a dětem. Mimo to obsahuje ještě hořčík, draslík, provitamin A, vitamín C a vitamíny skupiny B, D, K. Pažitka Je velmi praktická zelenina, kterou můžeme mít po celý rok. Má vy­soký obsah vápníku, i když poloviční než stejné množství petrželové natě či řeřichy. Z uvedených natí však obsahuje nejvíce železa. Jitrocel kopinatý Je vytrvalá bylina. Vytváří přízemní růžice dlouze kopinatých listů, z nichž vyrůstá bezlistý stonek s květenstvím na vrcholu. Je to prastará léčivá rostlina. Listy obsahují glykosidy a saponiny, dále slizy, flavonoi- dy, provitamin A, vitamín C, enzymy, kyselinu křemičitou, hořčiny, soli draslíku a vápníku, třísloviny, organické kyseliny. Používáme čerstvé listy do polévek. Několik listů jitrocele (nejlépe s dalšími bylinami) nakrájíme nadrobno, dáme do hotové polévky a necháme 10 minut stát. Kopřiva dvoudomá Používá se jako jarní zelenina v kuchyni. Na jaře sbíráme první vý­honky, později jen nej mladší vrcholky. Nesbíráme kopřivy z přebujelých, tmavě zelených porostů na místech s nadměrným množstvím dusíku v půdě. Kopřivu nikdy nesbíráme ráno a dopoledne, kdy obsahuje vel­ké množství dusičnanů. Listy obsahují mnoho chlorofylu, tříslovin, or­ganické kyseliny, acetylcholin, histamin, celulózu, hojně minerálních látek - zvláště draslík, cín, železo, vitamín C, provitamin A a vitamíny skupiny B. Lístky dobře propereme, můžeme a nemusíme spařit hor­kou vodou, nakrájíme nadrobno a přidáváme do polévek. Výborný je kopřivový špenát. Smetanka lékařská neboli pampeliška Na jaře se na lukách rozsvítí tisíce sluníček pampelišek. Jejich listy obsahují významné množství vitamínu C, vitamíny skupiny B a témer tolik provitaminu A jako mrkev. V kuchyni brzo na jaře využijeme mladé vybělené části listů. Nejsnadněji je získáme vyrýpnutím rašících pampeliškových trsů z ještě neosazených záhonů. Ve zkypřené půdě zůstává část listů v zemi. Ty jsou bílé, křehké a nejsou hořké jako zelené listy. Dobře omyté listy nakrájíme nadrobno a připravujeme z nich výborné saláty. Sedmikráska chudobka Ve středověku patřila mezi univerzální léky, už tehdy se z mladých listů připravoval salát. Obsahuje saponiny, hořčiny, slizy, třísloviny, or­ganické kyseliny, flavonoidy a vitamín C. Působí protizánětlivě, čaj z květů se užívá při zahlenění dýchacích cest. Pro kuchyňskou úpravu jsou nejvhodnější listové růžice s poupátky sebrané brzy z jara. V té době je sedmikráska významným zdrojem vitamínu C. Přidáváme ji do polé­vek, salátů nebo pomazánek. Violka vonná Když se na jaře zazelenají srdčité lístky violky nebo-li fialky, rovněž můžeme dva až tři lístky přidávat dětem do polévek.

Zdroj: Zdraví pro ženu a dítě přírodními prostředky, nakladatelství Alternativa

 

Jako příklad léčivých schopností bylinek uvádíme jednu z nich včetně dávkování při odšťavnění, které zejména u bylin je nutno znát, protože známé je pravidlo:  "v malém množství lék ve velkém jed"!!!

Co obsahuje ptačinec

Ptačinec žabinec (alsinula media) je drobný plevel, který najdeme na zahradách, záhonech i ve volné přírodě. Vyskytuje se ve vlhčích místech.

Málo se ví, že dříve se používal jako zelenina.

Tato bylina je bohatá na slizy, tanin, hořčiny, třísloviny, saponiny, organické kyseliny, kysličník draselný, kysličník křemičitý, vitamíny C, E, karotin a další.

Z žabince sbíráme kvetoucí nať, ale i lístky. Na zimu si ho můžeme zamrazit.

Léčivé účinky žabince

Tato rostlina má silné detoxikační působení a používá se jak vnitřně, tak i zevně při léčbě nejrůznějších kožních chorob (lupénka, ekzémy, mmykózy, kopřivka, akné). Dále je účinným diuretikem neboli močopudným prostředkem. Rovněž zastavuje krvácení, zmírňuje revmatické potíže a výborně rozpouští hleny. Při zevním použití je vynikající jako obklad na zanícenou kůži, kožní neduhy, bolavé klouby a svaly.

Tady je několik tipů:

Čerstvá žabincová šťáva zatočí s rýmou a kašlem

Tento přípravek výborně rozpouští hleny. Šťávu si připravíme tak, že tuto léčivku odšťavníme v odšťavňovači nebo ji rozmixujeme s troškou vody. Užíváme 3× denně 1 čajovou lžičku po dobu sedmi dní.

Koktejl pro posílení krvetvorby

Potřebujeme: 2 lžíce ptačince, 2 lžíce kopřivových špiček a lístků, 3 dl vody
Postup: Všechny uvedené přísady smícháme a následně rozmixujeme. Hotový nápoj podáváme ve vysokých sklenicích, popíjíme ho 1× denně po dobu čtrnácti dní.

 

Koupele a obklady z ptačince

Celkové nebo jen místní koupele z této byliny jsou výborným podpůrným prostředkem při léčbě atopických ekzémů, lupénky, akné.

Při ekzémech, lupénce nebo bolavých kloubech jsou velmi účinné ptačincové obklady.

Jak je připravit?

 

Koupel z ptačince

Potřebujeme: 5 hrstí ptačince, 3 litry vroucí vody
Postup: Léčivku přelijeme vroucí vodou a vše necháme 3 hodiny louhovat. Po uplynutí této doby přecedíme, nalijeme k vodě do vany. Koupel by měla trvat 15 minut. Po té se už neoplachujeme. Koupel doporučuji provádět denně po dobu 15 dní.

Obklady z ptačince

Čerstvý žabinec rozsekáme paličkou na maso a vzniklou směs nasypeme na utěrku, přiložíme na postižené místo, zavážeme a necháme 1 hodinu působit.

Žabincová kosmetika

Stejně jako řada bylin nejen z tohoto seriálu o divokém koření, ptačinec žabinec se skvěle hodí pro výrobu domácí kosmetiky. Vyzkoušejte:

Regenerující pleťová maska

Potřebujeme: 1 lžíci žabince, 2 lžíce zakysané smetany
Postup: Léčivku rozmixujeme se smetanou, vzniklou směs naneseme na obličej i dekolt a vše necháme 20 minut účinkovat. Poté dobře opláchneme.

Vyhlazující pleťové tonikum z ptačince

Potřebujeme: 1 lžíci ptačince, 1 dl 60% lihu
Postup: Léčivku přelijeme lihem a vše necháme 14 dní na teplém místě louhovat. Nesmíme zapomenout denně protřepávat. Po uplynutí této doby dobře přecedíme. Takto získáme koncentrát, který musíme následovně naředit. Na 2 dl destilované vody dáváme 1 lžičku základní tinktury.

Ptačinec v kuchyni

Ptačinec můžeme přidávat do salátů (skvěle nahradí listový salát), pomazánek, polévek, zeleninových směsí i k masu.

 

Jak je to s výživou? Živé potraviny

Zdravá výživa - zdravá potravina - zdravá strava = živé potraviny

JAK VYBÍRAT OVOCE A ZELENINU   PROČ PÍT ČERSTVÉ ŠŤÁVY?, PROČ ODŠŤAVŇOVAT?   Rozdíly?    Jak pracují?   Rady a recepty    Recepty, čerstvé šťávy   Zelené potraviny    Nevybrané, vyřazené  Tělo jako odšťavňovač  

Jak je to s výživou? Úvodem si porovnáme, jak to bylo se stravou dříve a jak dnes. Důležitost výživy roste zejména v posledních sto letech, zjednodušeně řečeno dříve bylo důležité mít co k jídlu. Člověk musel o potravu s přírodou bojovat a získával jí výhradně svojí svalovou prací (lovem, polními pracemi, sběrem,...) K tomu musel vydávat většinu vlastní energie! Toto se vývojem lidstva a novými technologiemi zpracování a skladování potravin změnilo a mění od konce 20. století a tak nyní mají průmyslově vyspělé státy potravy přebytek. Bohužel přebytek není z velké části strava čerstvá, ale protože je průmyslově upravená lze ji lépe skladovat, což významně snižuje její kvalitu! Podstatné je, že velká část lidstva vyspělých států nemusí k získání potravy vynaložit svojí fyzickou sílu, což má své negativní důsledky.

Nadváha a obezita jsou strašáky současnosti číslo jedna, které jsou důsledkem nerovnováhy ve výživě. Zjednodušeně řečeno, sníme více, než spotřebujeme a náš organismus si nedokáže poradit s nadbytkem jídla jinak, než že jej uloží do tukových zásob. Tento princip měl svou logiku v období lovců a sběračů, stejně tak ve středověku, kdy v zimě nebo v období válek, nebylo dostatek potravy a tak organismus čerpal energii právě z takto vytvořených zásob. Ostatně zvířata uplatňují tento princip dodnes. Náš organismus se z historického pohledu naučil šetřit energií a uschovávat si její nadbytek na horší časy. Ovšem dnes horší časy nepřichází a tak trpíme nadváhou a obezitou, dříve vnímanou jako symbol blahobytu, dnes se děsíme jejích zdravotních dopadů. Tedy souvislost mezi výživou tj. množstvím stravy a nadváhou a zdravotními komplikacemi můžeme považovat za jednoznačně prokázanou.

pyramidaa

Nespěchejte do rakve -Tomáš Kašpar

Obezita narušuje naše zdraví, a přispívá ke vzniku vážných onemocnění, která lidem znepříjemňují, ba dokonce ukončují předčasně život. Mezi nejčastější onemocnění spojené s obezitou řadíme kardiovaskulární a nádorové onemocnění. Naše tělo je schopno se dlouho přizpůsobovat, než reaguje nemocí. Každý jedinec je však jinak vnímavý a někteří se i přes svůj nezdravý způsob života dožívají vysokého věku. Takových lidí však rapidně ubývá. 

Laicky řečeno dříve byla strava založena na sádle, jídlo bylo málo rozmanité, neboť lidé jedli jen to, co si sami vypěstovali a přesto byli relativně zdraví. Proč tomu tak bylo? Odpověď je prostá. Bylo jiné životní prostředí, potrava nebyla upravována a nahrazována chemickými prostředky a hlavně měli stále mnoho pohybu a to, co snědli, se jim nestačilo uložit. Dnes je naše zdraví vystaveno špatnému životnímu prostředí, stresům, kouření, nemáme skoro žádný pohyb, stravujeme se nezdravě a hlavně nepravidelně. 

I zdraví jedinci, kteří nemají k obezitě a vážným nemocem genetické dispozice, by se nad sebou měli alespoň zamyslet, neboť negativní faktory dnešního světa (ekologie, stres, výživa...) jsou velkou příčinou různých onemocnění. Některé faktory ovlivnit nemůžeme, ale na 70 % příčin máme velký vliv. 

Možná je i pro Vás obtížné sníst denně pět doporučených porcí zeleniny a ovoce, které doporučují výživoví poradci.

Oproti čerstvým šťávám nám běžné české jídlo nedodá dostatek živin. Může za to skladba potravin. Náš jídelníček je málo pestrý a sestává se z „prázdných kalorií“, tedy jídel, která mají vysokou energetickou hodnotu, ale skoro žádné živiny. Také proto se projevuje nadváha u řady z nás. Svoji roli také hrají způsoby úpravy a konzumace.

Smažením, pečením a dlouhým vařením se obsah živin ve stravě snižuje. Když navíc jíme jídlo ve spěchu, snižujeme schopnost těla dobře ho strávit. V neposlední řadě se na nedostatku živin projevuje kvalita jídel, u kterých jde především o cenu, nikoliv o nutriční hodnotu. Průmyslově vyráběné potraviny s vysokým obsahem aditiv a konzervantů jsou bohužel nedílnou součástí dnešní doby. Proto odšťavňování ovoce a zeleniny řeší mnoho nedostatků naší často nesprávné stravy a životosprávy. 

Základem správného životního stylu je fyzická aktivita a vyvážená strava, která je upravena nejlépe podle jídelníčku sestaveného odborníkem, kde je soustředěno na pravidlo, že energie přijatá musí být v rovnováze s energií vydanou. Proto se zamysleme nad tím, co pro své zdraví vlastně děláme a uvědomme si, že tělo nám vše co do něj vložíme ve stáří, možná i dříve vrátí. Mějme na mysli, že stravovací návyky si člověk utváří již po narození díky vlivu rodiny. A tak, čím dříve začneme se změnou, tím lépe pro nás. Změna by však neměla vést k člověku s kelímkem s Coca-colou, jak názorně zobrazuje obrázek níže. Nevede to jak patrno níže k optimálním výsledkům při vývoji člověka do současnosti. 

vyvoj-cloveka

Někteří z nás obětují zdraví, aby vydělali peníze. Pak obětují peníze, aby získali zpět zdraví. Jsou tak úzkostliví ohledně budoucnosti, že si neužívají přítomnost; následkem čehož nežijí v přítomnosti, ani v budoucnosti; žijí, jakoby neměli umřít a pak umírají, aniž by kdy skutečně žili…

Život a výživa spolu úzce souvisí. Zejména zelenina a ovoce obsahují nezbytné výživné látky!

Výběr stravy

Hlavním důvodem příjmu potravy je pocit nasycení!!! Konzumace potravy By však neměla přinášet pouze energii, ale současně i další nezbytné nutriční a fyziologické látky.       Z tohoto hlediska je tedy výběr a skladba stravy zásadním faktorem ovlivňujícím lidské zdraví.

Dalšími faktory při výběru potravin jsou jejich senzorické vlastnosti – chuť, vůně a vzhled.

Velkou roli při plnění nákupního košíku hraje cena potravin! 

vitaminy     SYMBOL     koš400x300

Zdravá šťáva každý den? jen kvalitní odšťavňovače vám ji připraví...

MAKROŽIVINY A MIKROŽIVINY

V ůvodu článku jsme nahlédli na rozdíl mezi příjmem energie dříve a dnes. V této části se seznámíme s makroživinami, mikroživinami a jejich významem.

Živiny organismus využívá pro normální tělesný i duševní vývoj. Dělíme je na 2 skupiny: 

Makroživiny

Do této skupiny řadíme bílkoviny, sacharidy a tuky. Tělo díky nim získá dostatek energie k zajištění nezbytných životních funkcí. Nedostatek energie totiž vede k snížení obranyschopnosti a výkonnosti organismu, ale naopak dlouhodobý nadbytek způsobí, že si tělo tvoří tukové zásoby a vytváří tak obezitu nebo již zmiňovaná různá onemocnění (diabetes mellitus, metabolický syndrom X, kardiovaskulární, nádorové onemocnění aj.) Mezi makroživiny řadíme také vodu, protože je pro fungování organismu nepostradatelná. Protože ale tělu nedodává žádnou energii ani živiny, často se mezi živiny nepočítá.

makronutrienty:

  • sacharidy (cukry),
  • proteiny (bílkoviny) a jejich stavební kameny aminokyseliny (AMK),
  • lipidy (tuky) 

Sacharidy a lipidy poskytují tělu energii, proteiny jsou stavebním materiálem pro následnou syntézu a lipidy jsou zásobárnou energie. Obsah energie v tucích je 37,7 kJ/g, v sacharidech a v bílkovinách pak shodně 16,7 kJ/g.

Mikroživiny

Do mikroživin spadají vitamíny, minerální látky, stopové prvky a enzymy. Na rozdíl od makroživin nedodávají organismu žádnou energii. I když se ve stravě nevyskytují ve velkém množství, nefungovalo by bez nich spousta procesů např. růst. Vlivem znečištění zemědělských půd a průmyslového zpracování potravin máme v našem těle mikroživin čím dál méně. Přitom jejich potřeba neustále roste. To má za následek pokles obranyschopnosti lidí, obzvláště dětí. Další velmi důležitou součástí potravy je vláknina, která povzbuzuje k činnosti a působí také jako ,,kartáč“ střev. Váže na sebe cholesterol a tím snižuje jeho hladinu v krvi.

mikronutrienty:

  • minerální látky (makroelementy) a stopové prvky (mikroelementy),
  • vitamíny a jiné bioaktivní látky (např. hormony),

 výživa

Lidské zdraví je závislé na optimálním příjmu makroživin a mikroživin. Nedostatečný nebo nadbytečný příjem živin může způsobit vážné zdravotní problémy. V současné době je problém v nadměrném příjmu makroživin a nedostatečném příjmu mikroživin. Přijímat potraviny s kvalitními živinami v dnešní době průmyslově vyráběných potravin není jednoduché. Proto je nejlepší, pokud má někdo možnost mít všechno vypěstováno doma. Vyhne se tak podezření, že jeho potravina neobsahuje složky, které by měla mít. Stravujme se proto vyváženě s co nejpestřejším jídelníčkem a zpestřujme výživu o její patřičné doplňky, které našemu tělu chybí.

ovoce_organy

Živé potraviny

Energie živých potravin

Živé, syrové potraviny oplývají vysokou životní silou či energií. Životní síla, také známá v Indii jako prána nebo v Číně jako chi, je nejjednodušší a základní výživnou látkou, kterou naše tělo potřebuje k životu. Mezi substance, které zvyšují naši životní sílu patří kyslík, sluneční záření a živé potraviny. Životní sílu určité potraviny lze zachytit díky technologii zvané Kirlianova fotografie. Z obrázků můžete vidět, že čerstvé, syrové potraviny jsou obklopeny polem o velké životní síle, zatímco po uvaření toto pole slábne, ztrací se. 

kirlian-tomatos

kirlian

Řadíme mezi ně veškerou syrovou zeleninu a ovoce, syrové ořechy a semínka a dále pak klíčky (z luštěnin například naklíčená mungo fazole nebo čočka, z obilovin pšenice, pohanka a další). (Jedlé byliny, rostliny)

V živých potravinách jsou zachovány veškeré účinné látky. U jakkoliv zpracovaných potravin jsou již tyto látky v různé míře znehodnoceny. Jedná se především o enzymy, vitamíny a minerální látky. Podstatné pro nezpracované potraviny ovšem je, že je v nich stále život – vitalita, kterou nám mohou předat. Uvědomuji si, že je to značně nevědecky podáno. Je však věda schopná život popsat nebo dokonce vysvětlit? Jsem toho názoru, že nikoliv. I když nám již několik teorií poskytla. Jedna z nich říká, že neustálá „hra“ subatomárních částeček uvnitř atomu produkuje energii, která emituje ven. Vznikají tak specifické, velmi rozdílné vibrace. Tyto vibrace působí velmi jemné vlny s nepatrnou délkou. Ty se pak následně dají měřit za pomoci přístroje spektrometru. A tak bylo zjištěno, že každá živá i neživá strukturu produkuje určité vibrace či energii.V kontextu emitované energie se pak mluví o radiovitalitě či radiaci. Spektrometrem je tedy možno změřit, že lidský organismus emituje vlny v rozsahu 6200 Å až 7000 Å (Å je označení pro jednotku nazývanou Angström). Bylo zjištěno, že má-li tělo radiaci okolo 6500 Å, cítí se člověk v pohodě a je zdráv. Při nemocech byla ale naměřena radiace mnohem nižší. Výzkumníci tedy začali pátrat, které okolnosti a které potraviny mohou člověku vysokou radiaci předávat.

Abychom si blíže představili jednotku 1 Angström, k tomu nám poslouží následující tabulka:

jednotky délky

A tak například francouzský vědec Simoneton rozdělil potraviny do několika kategorií podle délky vln, které potraviny emitují.

Do první kategorie zařadil potraviny se zářením vyšším, než je vyzařování člověka, tedy od 6500 do 10000 Å. Jsou to:

  • dužiny zralých plodů a jejich čerstvě vylisovaná šťáva
  • zeleniny syrové, nebo šetrně tepelně upravované
  • obilí a potraviny z něj připravené, i čerstvě namletá mouka
  • olejnaté plodiny a z nich za studena vylisované oleje: mandle, ořechy, olivy, sója, seznam,…
  • ze živočišných potravin to jsou čerstvé mořské ryby a korýši, čerstvá smetana a máslo, zcela čerstvá vejce.

Druhou kategorii tvoří potraviny s radiací 3000 – 6500 Å:

  • čerstvé mléko (za 12 hodin klesá jeho radiace na 40 %, za 24 hodin na 10%)
  • kokosový a arašídový olej
  • zelenina vařená nad 15 minut a s vyšší teplotou
  • vařené mořské ryby.

Do třetí kategorie, pod 3000 Å, patří např. vařené maso, uzeniny, fermentované sýry, vejce po 15 dnech, vařené (pasterizované) mléko, káva, čaj, čokoláda, průmyslové zavařeniny.

Čtvrtou kategorii, jejíž záření je téměř nulové, tvoří konzervy, margaríny, alkohol, cukr, průmyslové těstoviny, konzumní pečivo a chléb.

Potraviny s velmi vysokou hodnotou záření jsou následující:

Ovoce v době nejvyšší zralosti, konzumované při sklízení má hodnotu 9 – 10000 Å. Pro zeleninu platí tytéž hodnoty jako u ovoce. Syrová a šetrně upravená má 9000 Å. Brambory mají syrové 2000 Å, pečené 9000 Å a vařené 6 – 7000 Å.

Čerstvé luštěniny a boby mají 7 – 8000 Å, po měsíci už skoro nezáří, ale namočením se v nich opět probudí život. Pšenice má hodnotu 8 – 9000 Å, pohanka, oves, kukuřice 8500 Å. Vařením obilí jeho radiace stoupá až na 9 – 10000 Å. Čerstvě namleté obilí září jako zrní a kváskový chléb z čerstvě namletého obilí má 9200 Å.

Olivový olej s radiací 8500 Å měl ještě po 6 letech jen o tisíc Å méně. Řepkový olej má záření 5000 Å. To platí pro oleje z prvního lisování za studena. Konzumně prodávané stolní oleje měly vesměs pod 4000 Å. Stářím radiace olejů klesá, pouze olivový si ji mnoho let uchovává.

Sladkovodní ryby z bystřin měly 5 – 6000 Å, ale ryby z řek okolo Paříže dosahovaly sotva 600 Å. Čerstvé kravské mléko změnilo za 24 hodin svou radiaci ze 6000 na 2000 Å.

Víno a pivo dosahovaly 4000 Å, některé druhy jen 2000 Å, mošty měly jen 2000 Å. Čerstvě vytlačená šťáva z nastrouhaných jablek ovšem měla 8500 Å.

Zajímavé jsou i hodnoty odvarů z čerstvých bylinek. Heřmánek, máta, dubová kůra a jasan vykazovaly 8000 Å, ořešák měl 8500 Å a meduňka dokonce 9000 Å.

Voda vykazovala hodnotu blízkou nule, ale minerálky nabrané přímo u pramene měly 8800 – 14000 Å.

Jelikož nám tedy potraviny kromě výživných látek předávají i svůj energetický potenciál, pak se domnívám, že je vhodné konzumovat co nejvíce takové potraviny, které mají minimálně stejný energetický potenciál, jako vyzařuje zdravý lidský organismus.

Pro představu přikládám fotografie pořízené technologií zachycující energetické pole živých organismů (tzv. Kirliánova fotografie), vlevo BIO houba a vpravo houba pěstovaná konvenčními (chemickými) postupy. Jistě si dle tohoto obrázku dokážete představit rozdíl mezi vařenou a čerstvou stravou.

kirlianmushroom

Jednou z nejčastějších mylných představ o živé stravě je, že se skládá jenom ze syrového ovoce a zeleniny. Čerstvé ovoce a zelenina by ideálně měly tvořit základ jakékoliv stravy!!! Důraz na vyváženost všech živin je velmi dobře patrný i poučný např. ve vitariánské stravě, kde je stejně důležitý, ne-li důležitější než ve stravě běžné z důvodu, že vitariáni vylučují ze své stravy např. živočišné bílkoviny, sacharidy a tuky. Jejich přístup k vyvážené stravě je uveden níže.


Tuky v živé stravě

Místo rafinovaných rostlinných (margaríny, hydrogenované rostlinné oleje) nebo živočišných tuků (máslo, sádlo, smetana, mléko a maso) dodává živá strava tělu přímo esenciální mastné kyseliny obsažené v potravinách jako jsou avokádo, ořechy a semínka, a za studena lisované oleje nebo másla z ořechů a semínek. Bohatým zdrojem nejcennějších omega 3 kyselin jsou zejména lněná, slunečnicová a chia semínka, a z nich lisované oleje. Esenciální mastné kyseliny jsou naprosto nezbytné pro správné fungování organismu, růst a regeneraci všech buněk, a účastní se celé řady klíčových procesů: mají prokazatelně pozitivní vliv na zdraví srdce a cév, zmírňují všechny chronická zánětlivá onemocnění, harmonizují hormonální a imunitní systém, u dětí podporují správný vývoj mozkových funkcí a pomáhají předcházet atopickým ekzémům a astmatu, v dospělém věku pak zpomalují stárnutí mozku spojené s rizikem vzniku Alzheimerovy choroby. 

Bílkoviny v živé stravě

Místo složitých a na trávení náročných živočišných bílkovin jako je maso, mléko a mléčné výrobky (které si tělo za pomoci enzymů musí nejdříve rozložit na jednotlivé aminokyseliny, ze kterých si následně skládá potřebné bílkoviny), dodává živá strava našemu organismu bílkoviny formou esenciálních aminokyselin. Tyto mohou sloužit jako okamžité stavební jednotky pro celou řadu důležitých fyziologických procesů. Navzdory tomu, že v živé stravě nacházíme celou řadu kompletních bílkovin (konopné semínko, spirulina, quinoa, vyvážené proteinové směsi z hráškového a rýžového proteinu), představa, že v rámci každého jídla musíme tělu dodat všechny esenciální aminokyseliny již neplatí. Dnes již víme, že tělo je schopné složit si bílkoviny, které potřebuje pro své fungování a regeneraci z aminokyselin, které mu dodáváme v průběhu dne nebo dokonce několik dnů. Nejcennějším zdrojem bílkovin se tak pro mnohé lidi stávají nečekaně potraviny jako jsou ořechy, semínka, naklíčené obiloviny a luštěniny, listová zelenina, či superpotraviny jako je kakao, quinoa, spirulina a chia semínka.

Sacharidy v živé stravě

Jedním z největších zdravotních přínosů živé stravy je vyloučení rafinovaného cukru, vysoce-fruktózového kukuřičného sirupu neboli glukózovo-fruktózového sirupu a umělých sladidel z jídelníčku. Protože živá strava se vyznačuje hojnou konzumací čerstvého ovoce bohatého na přirozené cukry, potřeba sladidel při přípravě každodenní stravy je minimální a omezuje se na výrobu sladkých svačinek nebo dezertů. Tady pak využívame přirozené sladidla jako je sušené ovoce, stéviu, kokosový cukr nebo javorový sirup.

V následující tabulce najdete detailní přehled nejpoužívanějších živých potravin, který nemusí sloužit jenom vitariánům, a umožňuje porozumět, které potraviny považujeme za živé, a zařadit tak zdravější varianty běžných potravin do svého jídelníčku.

Přehled živých potravin

Pro ty co nevědí, co pro kterou skupinu vegetariánů je typické, tady je orientační, krátké a možná i neúplné vysvětlení:

  • Vegetariáni – nejedí živočišné produkty, kvůli kterým se zabíjejí zvířata (maso, sádlo…)
  • Lakto-ovo vegetariáni (někdy laktoovovegetariáni nebo lakto ovo vegetariáni) jsou vegetariáni, kteří sice nejedí maso ani ryby, ale jedí vejce i mléčné výrobky (například mléko, sýr, máslo nebo jogurt). Název pochází z latiny, kde lacto znamená mléko a ovo vejce.
  • Vegani – nejedí žádné živočišné produkty (ani vejce, mléko, med..)
  • Frutariáni- strava zahrnuje pouze ovoce, ořechy, semena, a jiné plody. (jedná se o striktní formu veganství) Běžně jedí fazole, rajčata, okurky, dýně, ale vyhýbají se bramborům nebo špenátu
  • Vitariáni – zastánci syrové neboli raw stravy.
  • Pescatariáni – jedí ryby a plody moře, ale nejedí jiné maso.
  • Omnivorové – jedí všechno.

     

    Syrová strava (RAW) je životní styl postavený na příjmu nevařených a průmyslově neupravovaných potravin. Konzumace striktně syrové stravy vychází ze zjištění, že se výživová hodnota potravin zahříváním nad 42-45°C snižuje, že tepelně upravené potraviny nejsou zdravé, dokonce že poškozují organismus. V dalších zdrojích informací např. o enzymech se lze přesvědčit, že Enzymy skutečně se poškozují tepelnou úpravou nad uvedenou mez.

    Jiné zdroje zase uvádí, že např. u některých druhů zeleniny po teplené úpravě získáte více než bez úpravy. Uvádí, že rajčata obsahují prospěšný beta karoten (vybarvuje plody dožluta) a především lykopen (vybarvuje plody dočervena), který je obsažen těsně pod slupkou. Tepelná úprava nesnižuje prospěšné účinky lykopenu na lidský organismus, ale naopak zvyšuje (je prokázán jeho protirakovinný účinek). Účinek lykopenu v syrových rajčatech zvýšíme také tím, že je zakapeme olivovým olejem.

    Někteří ze zastánců syrové stravy jedí pouze rostlinné zdroje potravin a jsou nazýváni rawvegany. V závislosti na životním stylu a pravidlech každého jednotlivce může syrová strava znamenat příjem tepelně neupravovaného ovoce, zeleniny, ořechů, semínek, naklíčených obilovin, vajec, ryb, masa a syrového mléka a mléčných produktů.„Raw foodism“ je dnes populárním směrem a jeho představitelé uvádějí celou řadu pozitiv, která z konzumace syrové stravy vyplývají, na příklad zlepšení zdraví, více energie a snížení hmotnosti. Raw neznamená být veganem. Vitariáni, čili vyznavači raw stravy, jsou často označovány za vegany, což je mýtus. Vede k tomu předpoklad, že vitariáni konzumují jen syrovou stravu. To je samozřejmě pravda, ale mezi tu se řadí i syrové maso, ryby, vejce a nepasterizované mléko. Můžete být tedy vitariánem a zároveň mít jídelníček velmi pestrý. 

Poznámka: Přístupů k vyváženosti ve stravě je mnoho a jeden z významných přístupů je uveden např. v knize Metabolické typy. Všichni nejsme stejní a tak každý z nás by neměl jen kopírovat jakýkoliv směr sebezdravější výživy, který se mu zrovna líbí z hlediska jemu současně dostupných informací, ale měl by sám nebo s pomocí odborníků i praktiků zjišťovat co je pro něj osobně nejlepší! Řadu přístupů si lze nejlépe s pomocí zkušenějších lidí v této oblasti sám opatrně i postupně vyzkoušet a pak se rozhodnout jakou výživu si dopřát. Obecné zásady zdravé výživy co se týče pestrosti stravy co nejvíce čerstvé, s využitím zeleniny a ovoce jsou vcelku jednoduché. Zdravý rozum by měl každému stačit, navíc Internet je již značně rozšířen a tak si lze informace porovnat. Někdy to zase nebývá jen neznalost správného přístupu, ale často je to nedostatek vůle, důslednosti a duševní zralosti na cestě ke svému zdraví. Jindy je obtížné překonat nesprávné návyky stravování a životního stylu v rodinách, kde "osvícený přístup" k vyváženosti je velmi vzdálen od zdravé výživy, ale může to být ještě složitější...,jídlo bývá droga, změna cesty je obtížná. Proto nabízíme naši cestu zařazení čerstvých šťáv do Vašeho jídelníčku, lze tak vhodně a významně zlepšit kvalitu naší výživy a naučit se žít: Život se šťávou a zdravím! Admin

Zcela jiný přístup k výživě dle tradice najdete na webu http://vyzivujicitradice.cz/ s mnoha návody a články se zajímavými postřehy a zkušenostmi s kterými nemusíte souhlasit, ale jistě je dobré se na stejný zájem o zdravou výživu podívat k sousedům, kteří jsou také přesvědčeni, že jejich pravda je opravdová a správná... (přitom tradiční strava může být právě s metabolickou stravou v souladu je třeba se poučit jak na to)

Informace jsou částečně čerpány ze serveru zdravi-az.cz - doplněno Admin 

4 položek celkem
Zpět do obchodu