Zdravá výživa - zdravá potravina - zdravá strava = živé potraviny

JAK VYBÍRAT OVOCE A ZELENINU   PROČ PÍT ČERSTVÉ ŠŤÁVY?, PROČ ODŠŤAVŇOVAT?   Rozdíly?    Jak pracují?   Rady a recepty    Recepty, čerstvé šťávy   Zelené potraviny    Nevybrané, vyřazené  Tělo jako odšťavňovač  

Jak je to s výživou? Úvodem si porovnáme, jak to bylo se stravou dříve a jak dnes. Důležitost výživy roste zejména v posledních sto letech, zjednodušeně řečeno dříve bylo důležité mít co k jídlu. Člověk musel o potravu s přírodou bojovat a získával jí výhradně svojí svalovou prací (lovem, polními pracemi, sběrem,...) K tomu musel vydávat většinu vlastní energie! Toto se vývojem lidstva a novými technologiemi zpracování a skladování potravin změnilo a mění od konce 20. století a tak nyní mají průmyslově vyspělé státy potravy přebytek. Bohužel přebytek není z velké části strava čerstvá, ale protože je průmyslově upravená lze ji lépe skladovat, což významně snižuje její kvalitu! Podstatné je, že velká část lidstva vyspělých států nemusí k získání potravy vynaložit svojí fyzickou sílu, což má své negativní důsledky.

Nadváha a obezita jsou strašáky současnosti číslo jedna, které jsou důsledkem nerovnováhy ve výživě. Zjednodušeně řečeno, sníme více, než spotřebujeme a náš organismus si nedokáže poradit s nadbytkem jídla jinak, než že jej uloží do tukových zásob. Tento princip měl svou logiku v období lovců a sběračů, stejně tak ve středověku, kdy v zimě nebo v období válek, nebylo dostatek potravy a tak organismus čerpal energii právě z takto vytvořených zásob. Ostatně zvířata uplatňují tento princip dodnes. Náš organismus se z historického pohledu naučil šetřit energií a uschovávat si její nadbytek na horší časy. Ovšem dnes horší časy nepřichází a tak trpíme nadváhou a obezitou, dříve vnímanou jako symbol blahobytu, dnes se děsíme jejích zdravotních dopadů. Tedy souvislost mezi výživou tj. množstvím stravy a nadváhou a zdravotními komplikacemi můžeme považovat za jednoznačně prokázanou.

Nespěchejte do rakve -Tomáš Kašpar

Obezita narušuje naše zdraví, a přispívá ke vzniku vážných onemocnění, která lidem znepříjemňují, ba dokonce ukončují předčasně život. Mezi nejčastější onemocnění spojené s obezitou řadíme kardiovaskulární a nádorové onemocnění. Naše tělo je schopno se dlouho přizpůsobovat, než reaguje nemocí. Každý jedinec je však jinak vnímavý a někteří se i přes svůj nezdravý způsob života dožívají vysokého věku. Takových lidí však rapidně ubývá. 

Laicky řečeno dříve byla strava založena na sádle, jídlo bylo málo rozmanité, neboť lidé jedli jen to, co si sami vypěstovali a přesto byli relativně zdraví. Proč tomu tak bylo? Odpověď je prostá. Bylo jiné životní prostředí, potrava nebyla upravována a nahrazována chemickými prostředky a hlavně měli stále mnoho pohybu a to, co snědli, se jim nestačilo uložit. Dnes je naše zdraví vystaveno špatnému životnímu prostředí, stresům, kouření, nemáme skoro žádný pohyb, stravujeme se nezdravě a hlavně nepravidelně. 

I zdraví jedinci, kteří nemají k obezitě a vážným nemocem genetické dispozice, by se nad sebou měli alespoň zamyslet, neboť negativní faktory dnešního světa (ekologie, stres, výživa...) jsou velkou příčinou různých onemocnění. Některé faktory ovlivnit nemůžeme, ale na 70 % příčin máme velký vliv. 

Možná je i pro Vás obtížné sníst denně pět doporučených porcí zeleniny a ovoce, které doporučují výživoví poradci.

Základem správného životního stylu je fyzická aktivita a vyvážená strava, která je upravena nejlépe podle jídelníčku sestaveného odborníkem, kde je soustředěno na pravidlo, že energie přijatá musí být v rovnováze s energií vydanou. Proto se zamysleme nad tím, co pro své zdraví vlastně děláme a uvědomme si, že tělo nám vše co do něj vložíme ve stáří, možná i dříve vrátí. Mějme na mysli, že stravovací návyky si člověk utváří již po narození díky vlivu rodiny. A tak, čím dříve začneme se změnou, tím lépe pro nás. Změna by však neměla vést k člověku s kelímkem s Coca-colou, jak názorně zobrazuje obrázek níže. Nevede to jak patrno níže k optimálním výsledkům při vývoji člověka do současnosti. 

Někteří z nás obětují zdraví, aby vydělali peníze. Pak obětují peníze, aby získali zpět zdraví. Jsou tak úzkostliví ohledně budoucnosti, že si neužívají přítomnost; následkem čehož nežijí v přítomnosti, ani v budoucnosti; žijí, jakoby neměli umřít a pak umírají, aniž by kdy skutečně žili…

Život a výživa spolu úzce souvisí. Zejména zelenina a ovoce obsahují nezbytné výživné látky!

Výběr stravy

Hlavním důvodem příjmu potravy je pocit nasycení!!! Konzumace potravy By však neměla přinášet pouze energii, ale současně i další nezbytné nutriční a fyziologické látky.       Z tohoto hlediska je tedy výběr a skladba stravy zásadním faktorem ovlivňujícím lidské zdraví.

Dalšími faktory při výběru potravin jsou jejich senzorické vlastnosti – chuť, vůně a vzhled.

Velkou roli při plnění nákupního košíku hraje cena potravin! 

Zdravá šťáva každý den? jen kvalitní odšťavňovače vám ji připraví...

MAKROŽIVINY A MIKROŽIVINY

V ůvodu článku jsme nahlédli na rozdíl mezi příjmem energie dříve a dnes. V této části se seznámíme s makroživinami, mikroživinami a jejich významem.

Živiny organismus využívá pro normální tělesný i duševní vývoj. Dělíme je na 2 skupiny: 

Makroživiny

Do této skupiny řadíme bílkoviny, sacharidy a tuky. Tělo díky nim získá dostatek energie k zajištění nezbytných životních funkcí. Nedostatek energie totiž vede k snížení obranyschopnosti a výkonnosti organismu, ale naopak dlouhodobý nadbytek způsobí, že si tělo tvoří tukové zásoby a vytváří tak obezitu nebo již zmiňovaná různá onemocnění (diabetes mellitus, metabolický syndrom X, kardiovaskulární, nádorové onemocnění aj.) Mezi makroživiny řadíme také vodu, protože je pro fungování organismu nepostradatelná. Protože ale tělu nedodává žádnou energii ani živiny, často se mezi živiny nepočítá.

makronutrienty:

• sacharidy (cukry),
• proteiny (bílkoviny) a jejich stavební kameny aminokyseliny (AMK),
• lipidy (tuky) 

Sacharidy a lipidy poskytují tělu energii, proteiny jsou stavebním materiálem pro následnou syntézu a lipidy jsou zásobárnou energie. Obsah energie v tucích je 37,7 kJ/g, v sacharidech a v bílkovinách pak shodně 16,7 kJ/g.

Mikroživiny

Do mikroživin spadají vitamíny, minerální látky, stopové prvky a enzymy. Na rozdíl od makroživin nedodávají organismu žádnou energii. I když se ve stravě nevyskytují ve velkém množství, nefungovalo by bez nich spousta procesů např. růst. Vlivem znečištění zemědělských půd a průmyslového zpracování potravin máme v našem těle mikroživin čím dál méně. Přitom jejich potřeba neustále roste. To má za následek pokles obranyschopnosti lidí, obzvláště dětí. Další velmi důležitou součástí potravy je vláknina, která povzbuzuje k činnosti a působí také jako ,,kartáč“ střev. Váže na sebe cholesterol a tím snižuje jeho hladinu v krvi.

mikronutrienty:

• minerální látky (makroelementy) a stopové prvky (mikroelementy),
• vitamíny a jiné bioaktivní látky (např. hormony),

Lidské zdraví je závislé na optimálním příjmu makroživin a mikroživin. Nedostatečný nebo nadbytečný příjem živin může způsobit vážné zdravotní problémy. V současné době je problém v nadměrném příjmu makroživin a nedostatečném příjmu mikroživin. Přijímat potraviny s kvalitními živinami v dnešní době průmyslově vyráběných potravin není jednoduché. Proto je nejlepší, pokud má někdo možnost mít všechno vypěstováno doma. Vyhne se tak podezření, že jeho potravina neobsahuje složky, které by měla mít. Stravujme se proto vyváženě s co nejpestřejším jídelníčkem a zpestřujme výživu o její patřičné doplňky, které našemu tělu chybí.

Živé potraviny

Energie živých potravin

Živé, syrové potraviny oplývají vysokou životní silou či energií. Životní síla, také známá v Indii jako prána nebo v Číně jako chi, je nejjednodušší a základní výživnou látkou, kterou naše tělo potřebuje k životu. Mezi substance, které zvyšují naši životní sílu patří kyslík, sluneční záření a živé potraviny. Životní sílu určité potraviny lze zachytit díky technologii zvané Kirlianova fotografie. Z obrázků můžete vidět, že čerstvé, syrové potraviny jsou obklopeny polem o velké životní síle, zatímco po uvaření toto pole slábne, ztrací se. 

Řadíme mezi ně veškerou syrovou zeleninu a ovoce, syrové ořechy a semínka a dále pak klíčky (z luštěnin například naklíčená mungo fazole nebo čočka, z obilovin pšenice, pohanka a další). (Jedlé byliny, rostliny)

V živých potravinách jsou zachovány veškeré účinné látky. U jakkoliv zpracovaných potravin jsou již tyto látky v různé míře znehodnoceny. Jedná se především o enzymy, vitamíny a minerální látky. Podstatné pro nezpracované potraviny ovšem je, že je v nich stále život – vitalita, kterou nám mohou předat. Uvědomuji si, že je to značně nevědecky podáno. Je však věda schopná život popsat nebo dokonce vysvětlit? Jsem toho názoru, že nikoliv. I když nám již několik teorií poskytla. Jedna z nich říká, že neustálá „hra“ subatomárních částeček uvnitř atomu produkuje energii, která emituje ven. Vznikají tak specifické, velmi rozdílné vibrace. Tyto vibrace působí velmi jemné vlny s nepatrnou délkou. Ty se pak následně dají měřit za pomoci přístroje spektrometru. A tak bylo zjištěno, že každá živá i neživá strukturu produkuje určité vibrace či energii.V kontextu emitované energie se pak mluví o radiovitalitě či radiaci. Spektrometrem je tedy možno změřit, že lidský organismus emituje vlny v rozsahu 6200 Å až 7000 Å (Å je označení pro jednotku nazývanou Angström). Bylo zjištěno, že má-li tělo radiaci okolo 6500 Å, cítí se člověk v pohodě a je zdráv. Při nemocech byla ale naměřena radiace mnohem nižší. Výzkumníci tedy začali pátrat, které okolnosti a které potraviny mohou člověku vysokou radiaci předávat.

Abychom si blíže představili jednotku 1 Angström, k tomu nám poslouží následující tabulka:

A tak například francouzský vědec Simoneton rozdělil potraviny do několika kategorií podle délky vln, které potraviny emitují.

Do první kategorie zařadil potraviny se zářením vyšším, než je vyzařování člověka, tedy od 6500 do 10000 Å. Jsou to:

• dužiny zralých plodů a jejich čerstvě vylisovaná šťáva
• zeleniny syrové, nebo šetrně tepelně upravované
• obilí a potraviny z něj připravené, i čerstvě namletá mouka
• olejnaté plodiny a z nich za studena vylisované oleje: mandle, ořechy, olivy, sója, seznam,…
• ze živočišných potravin to jsou čerstvé mořské ryby a korýši, čerstvá smetana a máslo, zcela čerstvá vejce.

Druhou kategorii tvoří potraviny s radiací 3000 – 6500 Å:

• čerstvé mléko (za 12 hodin klesá jeho radiace na 40 %, za 24 hodin na 10%)
• kokosový a arašídový olej
• zelenina vařená nad 15 minut a s vyšší teplotou
• vařené mořské ryby.

Do třetí kategorie, pod 3000 Å, patří např. vařené maso, uzeniny, fermentované sýry, vejce po 15 dnech, vařené (pasterizované) mléko, káva, čaj, čokoláda, průmyslové zavařeniny.

Čtvrtou kategorii, jejíž záření je téměř nulové, tvoří konzervy, margaríny, alkohol, cukr, průmyslové těstoviny, konzumní pečivo a chléb.

Potraviny s velmi vysokou hodnotou záření jsou následující:

Ovoce v době nejvyšší zralosti, konzumované při sklízení má hodnotu 9 – 10000 Å. Pro zeleninu platí tytéž hodnoty jako u ovoce. Syrová a šetrně upravená má 9000 Å. Brambory mají syrové 2000 Å, pečené 9000 Å a vařené 6 – 7000 Å.

Čerstvé luštěniny a boby mají 7 – 8000 Å, po měsíci už skoro nezáří, ale namočením se v nich opět probudí život. Pšenice má hodnotu 8 – 9000 Å, pohanka, oves, kukuřice 8500 Å. Vařením obilí jeho radiace stoupá až na 9 – 10000 Å. Čerstvě namleté obilí září jako zrní a kváskový chléb z čerstvě namletého obilí má 9200 Å.

Olivový olej s radiací 8500 Å měl ještě po 6 letech jen o tisíc Å méně. Řepkový olej má záření 5000 Å. To platí pro oleje z prvního lisování za studena. Konzumně prodávané stolní oleje měly vesměs pod 4000 Å. Stářím radiace olejů klesá, pouze olivový si ji mnoho let uchovává.

Sladkovodní ryby z bystřin měly 5 – 6000 Å, ale ryby z řek okolo Paříže dosahovaly sotva 600 Å. Čerstvé kravské mléko změnilo za 24 hodin svou radiaci ze 6000 na 2000 Å.

Víno a pivo dosahovaly 4000 Å, některé druhy jen 2000 Å, mošty měly jen 2000 Å. Čerstvě vytlačená šťáva z nastrouhaných jablek ovšem měla 8500 Å.

Zajímavé jsou i hodnoty odvarů z čerstvých bylinek. Heřmánek, máta, dubová kůra a jasan vykazovaly 8000 Å, ořešák měl 8500 Å a meduňka dokonce 9000 Å.

Voda vykazovala hodnotu blízkou nule, ale minerálky nabrané přímo u pramene měly 8800 – 14000 Å.

Jelikož nám tedy potraviny kromě výživných látek předávají i svůj energetický potenciál, pak se domnívám, že je vhodné konzumovat co nejvíce takové potraviny, které mají minimálně stejný energetický potenciál, jako vyzařuje zdravý lidský organismus.

Pro představu přikládám fotografie pořízené technologií zachycující energetické pole živých organismů (tzv. Kirliánova fotografie), vlevo BIO houba a vpravo houba pěstovaná konvenčními (chemickými) postupy. Jistě si dle tohoto obrázku dokážete představit rozdíl mezi vařenou a čerstvou stravou.

Jednou z nejčastějších mylných představ o živé stravě je, že se skládá jenom ze syrového ovoce a zeleniny. Čerstvé ovoce a zelenina by ideálně měly tvořit základ jakékoliv stravy!!! Důraz na vyváženost všech živin je velmi dobře patrný i poučný např. ve vitariánské stravě, kde je stejně důležitý, ne-li důležitější než ve stravě běžné z důvodu, že vitariáni vylučují ze své stravy např. živočišné bílkoviny, sacharidy a tuky. Jejich přístup k vyvážené stravě je uveden níže.

Tuky v živé stravě

Místo rafinovaných rostlinných (margaríny, hydrogenované rostlinné oleje) nebo živočišných tuků (máslo, sádlo, smetana, mléko a maso) dodává živá strava tělu přímo esenciální mastné kyseliny obsažené v potravinách jako jsou avokádo, ořechy a semínka, a za studena lisované oleje nebo másla z ořechů a semínek. Bohatým zdrojem nejcennějších omega 3 kyselin jsou zejména lněná, slunečnicová a chia semínka, a z nich lisované oleje. Esenciální mastné kyseliny jsou naprosto nezbytné pro správné fungování organismu, růst a regeneraci všech buněk, a účastní se celé řady klíčových procesů: mají prokazatelně pozitivní vliv na zdraví srdce a cév, zmírňují všechny chronická zánětlivá onemocnění, harmonizují hormonální a imunitní systém, u dětí podporují správný vývoj mozkových funkcí a pomáhají předcházet atopickým ekzémům a astmatu, v dospělém věku pak zpomalují stárnutí mozku spojené s rizikem vzniku Alzheimerovy choroby. 

Bílkoviny v živé stravě

Místo složitých a na trávení náročných živočišných bílkovin jako je maso, mléko a mléčné výrobky (které si tělo za pomoci enzymů musí nejdříve rozložit na jednotlivé aminokyseliny, ze kterých si následně skládá potřebné bílkoviny), dodává živá strava našemu organismu bílkoviny formou esenciálních aminokyselin. Tyto mohou sloužit jako okamžité stavební jednotky pro celou řadu důležitých fyziologických procesů. Navzdory tomu, že v živé stravě nacházíme celou řadu kompletních bílkovin (konopné semínko, spirulina, quinoa, vyvážené proteinové směsi z hráškového a rýžového proteinu), představa, že v rámci každého jídla musíme tělu dodat všechny esenciální aminokyseliny již neplatí. Dnes již víme, že tělo je schopné složit si bílkoviny, které potřebuje pro své fungování a regeneraci z aminokyselin, které mu dodáváme v průběhu dne nebo dokonce několik dnů. Nejcennějším zdrojem bílkovin se tak pro mnohé lidi stávají nečekaně potraviny jako jsou ořechy, semínka, naklíčené obiloviny a luštěniny, listová zelenina, či superpotraviny jako je kakao, quinoa, spirulina a chia semínka.

Sacharidy v živé stravě

Jedním z největších zdravotních přínosů živé stravy je vyloučení rafinovaného cukru, vysoce-fruktózového kukuřičného sirupu neboli glukózovo-fruktózového sirupu a umělých sladidel z jídelníčku. Protože živá strava se vyznačuje hojnou konzumací čerstvého ovoce bohatého na přirozené cukry, potřeba sladidel při přípravě každodenní stravy je minimální a omezuje se na výrobu sladkých svačinek nebo dezertů. Tady pak využívame přirozené sladidla jako je sušené ovoce, stéviu, kokosový cukr nebo javorový sirup.

V následující tabulce najdete detailní přehled nejpoužívanějších živých potravin, který nemusí sloužit jenom vitariánům, a umožňuje porozumět, které potraviny považujeme za živé, a zařadit tak zdravější varianty běžných potravin do svého jídelníčku.

Pro ty co nevědí, co pro kterou skupinu vegetariánů je typické, tady je orientační, krátké a možná i neúplné vysvětlení:

• Vegetariáni – nejedí živočišné produkty, kvůli kterým se zabíjejí zvířata (maso, sádlo…)
• Lakto-ovo vegetariáni (někdy laktoovovegetariáni nebo lakto ovo vegetariáni) jsou vegetariáni, kteří sice nejedí maso ani ryby, ale jedí vejce i mléčné výrobky (například mléko, sýr, máslo nebo jogurt). Název pochází z latiny, kde lacto znamená mléko a ovo vejce.
• Vegani – nejedí žádné živočišné produkty (ani vejce, mléko, med..)
• Frutariáni- strava zahrnuje pouze ovoce, ořechy, semena, a jiné plody. (jedná se o striktní formu veganství) Běžně jedí fazole, rajčata, okurky, dýně, ale vyhýbají se bramborům nebo špenátu
• Vitariáni – zastánci syrové neboli raw stravy.
• Pescatariáni – jedí ryby a plody moře, ale nejedí jiné maso.
• Omnivorové – jedí všechno.

   

  Syrová strava (RAW) je životní styl postavený na příjmu nevařených a průmyslově neupravovaných potravin. Konzumace striktně syrové stravy vychází ze zjištění, že se výživová hodnota potravin zahříváním nad 42-45°C snižuje, že tepelně upravené potraviny nejsou zdravé, dokonce že poškozují organismus. V dalších zdrojích informací např. o enzymech se lze přesvědčit, že Enzymy skutečně se poškozují tepelnou úpravou nad uvedenou mez.

  Jiné zdroje zase uvádí, že např. u některých druhů zeleniny po teplené úpravě získáte více než bez úpravy. Uvádí, že rajčata obsahují prospěšný beta karoten (vybarvuje plody dožluta) a především lykopen (vybarvuje plody dočervena), který je obsažen těsně pod slupkou. Tepelná úprava nesnižuje prospěšné účinky lykopenu na lidský organismus, ale naopak zvyšuje (je prokázán jeho protirakovinný účinek). Účinek lykopenu v syrových rajčatech zvýšíme také tím, že je zakapeme olivovým olejem.

  Někteří ze zastánců syrové stravy jedí pouze rostlinné zdroje potravin a jsou nazýváni rawvegany. V závislosti na životním stylu a pravidlech každého jednotlivce může syrová strava znamenat příjem tepelně neupravovaného ovoce, zeleniny, ořechů, semínek, naklíčených obilovin, vajec, ryb, masa a syrového mléka a mléčných produktů.„Raw foodism“ je dnes populárním směrem a jeho představitelé uvádějí celou řadu pozitiv, která z konzumace syrové stravy vyplývají, na příklad zlepšení zdraví, více energie a snížení hmotnosti. Raw neznamená být veganem. Vitariáni, čili vyznavači raw stravy, jsou často označovány za vegany, což je mýtus. Vede k tomu předpoklad, že vitariáni konzumují jen syrovou stravu. To je samozřejmě pravda, ale mezi tu se řadí i syrové maso, ryby, vejce a nepasterizované mléko. Můžete být tedy vitariánem a zároveň mít jídelníček velmi pestrý. 

Poznámka: Přístupů k vyváženosti ve stravě je mnoho a jeden z významných přístupů je uveden např. v knize Metabolické typy. Všichni nejsme stejní a tak každý z nás by neměl jen kopírovat jakýkoliv směr sebezdravější výživy, který se mu zrovna líbí z hlediska jemu současně dostupných informací, ale měl by sám nebo s pomocí odborníků i praktiků zjišťovat co je pro něj osobně nejlepší! Řadu přístupů si lze nejlépe s pomocí zkušenějších lidí v této oblasti sám opatrně i postupně vyzkoušet a pak se rozhodnout jakou výživu si dopřát. Obecné zásady zdravé výživy co se týče pestrosti stravy co nejvíce čerstvé, s využitím zeleniny a ovoce jsou vcelku jednoduché. Zdravý rozum by měl každému stačit, navíc Internet je již značně rozšířen a tak si lze informace porovnat. Někdy to zase nebývá jen neznalost správného přístupu, ale často je to nedostatek vůle, důslednosti a duševní zralosti na cestě ke svému zdraví. Jindy je obtížné překonat nesprávné návyky stravování a životního stylu v rodinách, kde "osvícený přístup" k vyváženosti je velmi vzdálen od zdravé výživy, ale může to být ještě složitější...,jídlo bývá droga, změna cesty je obtížná. Proto nabízíme naši cestu zařazení čerstvých šťáv do Vašeho jídelníčku, lze tak vhodně a významně zlepšit kvalitu naší výživy a naučit se žít: Život se šťávou a zdravím! Admin

Zcela jiný přístup k výživě dle tradice najdete na webu http://vyzivujicitradice.cz/ s mnoha návody a články se zajímavými postřehy a zkušenostmi s kterými nemusíte souhlasit, ale jistě je dobré se na stejný zájem o zdravou výživu podívat k sousedům, kteří jsou také přesvědčeni, že jejich pravda je opravdová a správná... (přitom tradiční strava může být právě s metabolickou stravou v souladu je třeba se poučit jak na to)

Informace jsou částečně čerpány ze serveru zdravi-az.cz - doplněno Admin