Jezte zdravě, ne dogmaticky

 Lidé jsou různí a s tím se mnohdy diametrálně odlišují i jejich stravovací návyky. Když se řeknou slova jako vegetarián, vegan, vitarián, fruitarián nebo breatharián, každému z nás se zřejmě vybaví jiný obrázek. To je zcela normální a přirozené. Alarmující je nicméně zjištění, že napříč společností vládnou neuvěřítelné předsudky ohledně rozdílných typů stravování. Nebo jste snad nikdy neslyšeli věty jako: „Ty seš teď vegetarián, takže nesmíš nebo naopak musíš to, to a to.“ nebo „Já sem ten vitarián, takže pro mě už navždycky odzvonilo tomu a tomu.“ Jakoby se z mnohých stravovacích proudů pomalu stávaly jisté kultovní komunity neřkuli až náboženství.

Nejvíce zavádějící jsou však předsudky, které kategorizují různé druhy jídelníčků podle určitých měřítek. Jeden z takových myšlenkových pochodů je posuzování jídelníčků podle prospěšnosti pro zdraví. Jakoby každého model byl ten jediný správný. Není žádnou výjimkou slyšet trvzení typu vegetariáni jsou zdravější než masožrouti, vitaríáni jsou zdravější než všichni ostatní nebo že vegani trpí nedostatkem bílkovin. Z celé společnosti se najednou stává dav vševědoucích odborníků na výživu a důsledkem toho je věčné handrkování, dohadování, odsuzování, škatulkování, a v příhodných momentech i všelijaké schovávání pod určitými nálepkami. 

Ať už je váš jídelníček jakýkoliv, uvědomili jste si sami někdy, proč vlastně jíte? Každý z nás se vydává za nutričního odborníka, ale přitom si řada z nás ani nepoloží tuhle banální otázku. Jediný přirozený důvod, proč člověk přijímá potravu, je správně vyživit vlastní tělo - konec diskuse! Jakékoliv jiné důvody, ať už společenské, humanitární či ideologické, jsou pro otázku prospěšnosti pro zdraví naprosto nedůležité.  Etické důvody jako ochranna zvířat, ekologie či pozitivní karma mají zajisté své oprávnění, avšak pro zlepšení fyzického a duševního zdraví jsou zcela podružné.        

Zdaleka neplatí, že jestli je někdo vegetarián, vegan nebo vitarián, tak že ten člověk jí zdravě! Zároveň se nedá říct, že lidé, kteří jedí pravidelně maso se stravují nějak hůř, než ti, kteří maso nejedí. Je tomu spíše naopak. Celá řada vegetariánů má očividně problémy s nadváhou, trpí nemalými kožními problémy a jejich duševno je často velmi podlomené. Věřte, že není žádný problém sestavit bezmasý jídelníček, který vás za pár měsíců přivede ke zdravotní zkáze. Jídelní režim bez masa zdaleka nezaručuje správnou výživu, vitalitu a zdraví! 

Také je třeba si uvědomit, že kromě jídelníčku existuje mnoho dalších pilířů, které tvoří základy budovy jménem pevné zdraví. Fyzická aktivita, čerstvý vzduch, dostatek spánku či duševní rovnováha jsou neméně důležité než stravování. Pokud však zůstaneme jen u otázky jídla, co tedy přináší našemu organismu zaručený zdravotní prospěch? A co mu naopak neprospívá za žádnou cenu? 

Vysoce zpracovávané potraviny, které byly během přípravného procesu svléknuté o většinu vitamínů, minerálů, vlákniny a phyto nutricií, jsou prvotřídními zabijáky zdraví. Navíc jsou tyto rádoby potraviny často napuštěné směskou chemikálií, emulgátorů a barviv, které mají za úkol pouze vytvořit fyzickou a psychologickou závislost spotřebitelů a prodloužit životnost těchto produktů. Látky jako Aspartam, bílý cukr, ztužený tuk nebo glutamán sodný najdete jak v živočišných, tak v rostlinných výrobcích. Vegetariánské imitace masa, instantní těstoviny a zeleninové polévky nebo limonády bez cukru tak nejsou o nic zdravější než paštika z plechovky či lahodný spišský párek. 

Co je pro tělo naopak prospěšné za každých podmínek, jsou potraviny bohaté na vitamíny, minerály, vlákninu, phytonutricie, esenciální aminokyseliny a mastné kyseliny, které najdeme v hojném množství v čerstvém ovoci a zelenině. Z pohledu zdraví se dá konstatovat, že nevařený je lepší než vařený, celistvý je lepší než fragmentovaný a čerstvý je lepší než konzerovaný. Z toho se dá usoudit, že člověk, který jí hodně čerstvého ovoce a zeleniny a přiměřeně živočišných výrobků, na tom bude nutričně lépe, než 100% vegan přežívající na chlebu, dortíkách a vegetariánských hamburgerech. Navíc vědecké studie na téma zdraví a dlouhověkost potvrzují, že společný jmenovatel u lidí těšících se dlouhému zdravému životu, je jídelníček obsahující vysoké procento čerstvého ovoce a zeleniny. Zda-li zbytek menu tvoří maso, sýry, obilniny či ořechy, nehraje podle vědců příliš velkou roli. 

Pokud nám tedy jde o lepší zdraví, skladba jídelníčku se musí chápat jako varietní umění než jako náboženský akt. Jako provazochodec balancující na laně, tak i my denně vrávoráme na pomyslném laně mezi nemocemi a zdravím. Bezhlavé naslouchání určitému dogmatu je ošemetné. Lidé jsou různí a čekat na to, až vám někdo předloží ideální menu po zbytek života je utopie. Pro neustálé zlepšování zdraví se raději sami vzdělávejte v daném oboru a věnujte pečlivou pozornost svým pocitům a vnitřní intuici.