Nespěchejte do rakve -Tomáš Kašpar

Naše střeva jsou někdy označována za náš druhý mozek. Mikroskopičtí obyvatelé našich střev jsou považováni za zapomenutý orgán. Podle stále vzrůstajícího počtu odborníků a studií je nedostatečné zdraví střev základem mnoha nemocí, které se projevují kdekoli jinde v organismu, a budování zdravé střevní mikroflóry je základem jejich terapie.

Mikroorganismy, které osidlují naše střeva, se souhrnně nazývají mikrobiom. Jedná se o soubor zdraví prospěšných i patogenních mikrobů, které nás v případě rovnováhy nejen neohrožují, ale dokonce jsou nezbytné pro naše lidské zdraví. Podle dřívějších odhadů jsme nositeli až deseti buněk mikroorganismů na jednu lidskou buňku. Novější teorie předpokládají poměr tří ku jedné lidské buňce, případně dokonce vyrovnaný počet lidských a mikrobiálních buněk. Podle dalších odhadů je až 99 % našeho genetického materiálu ovlivněno mikroby. Některé z mikroorganismů mají dopad imunitní systém, jiné naši náladu anebo tvorbu některých vitamínů. Zdravý mikrobiom je zásadní pro naše zdraví i zdravou hmotnost.

Co narušuje mikrobiální rovnováhu a naše zdraví? Níže uvádím šest základních podezřelých.

1. Nezdravá strava

Mikrobům (úplně stejně jako nám) prospívají základní kvalitní potraviny, které nejsou průmyslově upraveny a doslazeny či dochuceny aditivy. Úplně ideální je pravidelné obohacení jídelníčku o fermentované potraviny, jako je třeba kvašená zelenina, zakysané mléčné výrobky anebo kváskové pečivo.

Základní výživová doporučení pro zdravá střeva jsou:

• Nejezte vysoce průmyslově upravené potraviny.
• Maximálně omezte přidaný cukr.
• Podle individuální snášenlivosti zkuste vyloučit mléko, lepek anebo třeba glutamáty.
• Jezte dostatek zeleniny a vlákniny.
• Jezte fermentované a živé potraviny, jako jsou klíčky.

2. Některé léky

Antibiotika určitě zachránila miliony lidských životů, ale jejich užívání není jen prospěšné. Opakovaná a zbytečná podání antibiotik anebo jejich podprahový příjem v potravinách či vodě zabíjí i naše prospěšné mikroorganismy.

Podobně každodenní mnohaleté užívání hormonální antikoncepce může narušit naše střevní mikroby, k tomu ještě ničí naše zásoby zinku, vitamínu B12 a kyseliny listové.

3. Alkohol

Alkohol zabíjí prospěšné střevní mikroby, narušuje mikrobiální rovnováhu. Alkohol také zvyšuje střevní propustnost, čímž umožňuje cizím látkám i nedostatečně natrávené potravě procházet střevní stěnou a vyvolat imunitní reakci, která může vést k zánětu. Zvýšená střevní propustnost může omezovat vstřebávání živin a neblaze ovlivňovat výživu buněk našeho těla.

4. Posedlost čistotou

Přílišné vyhýbání se přirozenému světu okolo nás, zabíjení mikrobů na našich tělech i v našich domovech nejrůznějšími antimikrobiálními a antibakteriálními mýdly a drogerií znamená omezení pestrosti i množství mikrobů.

Přítomnost relativně nízkého množství mikrobů vede k omezení trénovanosti imunitního systému až jeho onemocnění, které se může projevit třeba nepřiměřenými útoky proti orgánům vlastního těla, jak to vidíme u autoimunitních onemocnění.

5. Náš nejpoužívanější herbicid

Účinná látka celosvětově nejpoužívanějšího herbicidu RoundUp je glyfosát, který sice přímo nezasahuje do dějů v lidských buňkách, ale zásadně narušuje život mikrobiálních buněk, a to včetně těch prospěšných v našem střevě. Glyfosát se používá při pěstování mnoha geneticky modifikovaných plodin, ale milují jej také konvenční zemědělci. Běžně se používá na pole s řepkou, zajištění sterilnosti golfových hřišť anebo k likvidaci plevele ve městech, v parcích i na zahradách. Jeho rezidua jsou přítomná v moři a nacházejí se v krvi většiny Evropanů.

6. Stres

Ve stresu tělo upřednostňuje zásobení vitálně důležitých orgánů pro rychlou akci typu běh anebo boj, tím pádem omezí přísun krve do střev. Tělu je jedno, jestli nás vyděsí mamut, se kterým musíme bojovat, nebo jen šéf, kterého zmlátit nemůžeme. Při boji nepotřebujeme trávit, a tak jsou trávicí funkce omezeny. Dlouhodobý chronický stres znamená dlouhodobé snížení přísunu krve do střev a tvorby trávících šťáv, a tak i zhoršení střevního zdraví.

Jak nejvíce našim mikrobiálním spolubydlícím, a tím i střevům a celkovému zdraví prospějeme?

Základem zdravého osídlení střev je přirozený porod, dostatečně dlouhé kojení, kvalitní potraviny včetně fermentovaných a dostatek zeleniny s vlákninou. Prospívá i pobyt v přírodě včetně mikrobiální pestrosti, kterou nám třeba zajistí styk se zvířaty.

Omezit je třeba vysoce průmyslově upravované potraviny a nadbytek cukrů, riskantní rezidua agrochemikálií, zbytečná aditiva a farmakoterapii, nadbytečná desinfekční mýdla a drogerii.